V Litvínově vzniká největší české ghetto

Původně výstavní sídliště v litvínovské čtvrti Janov bylo určeno obyvatelům
vesnic, kteří museli opustit domovy kvůli těžbě. Dnes se Janov mění na romské
ghetto, kde pořídíte byt 4+1 za 120 tisíc korun, zatímco o pár kilometrů dál
stojí stejně velký byt v paneláku tři čtvrtě milionu a více.

Vysoké "krabice" jsou zde rozesety po rovině i ve svahu. Z jedné strany je
obklopují lesy a kopce, naproti se tyčí čoudící areál Chemopetrol. V betonovém
sídlišti Janov bydlí kolem osmi tisíc obyvatel. Je až desetkrát větší než
mostecký Chanov. Odhaduje se, že polovinu z janovských obyvatel tvoří Romové.

Místo přesně zapadá do definice takzvané sociálně vyloučené lokality neboli
ghetta, jichž je v Česku podle sociologa Ivana Gabala už 330. Z jeho analýzy pro
ministerstvo práce a sociálních věcí vyplývá, že sociálně vyloučené romské
lokality vznikají "přirozeným" sestěhováváním chudých romských rodin do míst s
levnějším bydlením, vytlačováním těchto rodin z lukrativních bytů a řízeným
sestěhováváním ze strany obcí.

"Jako vlastníci bytů nemůžeme nijak ovlivnit, kdo se sem nastěhuje. Jak mohli
dopustit, aby jich bylo tolik pohromadě a přicházeli další?" ptá se rozhořčeně
domovník jednoho z domů. Jeho otázka má více adresátů: město Litvínov, které
Romy do Janova sestěhovávalo a byty pak prodalo soukromým firmám. A tyto firmy,
které spolu s realitními kancelářemi v sestěhovávání pokračují. A konečně i stát
a jeho zákony.