V kauze Hitlerových projevů musí znovu rozhodnout Nejvyšší soud
Nejvyšší soud (NS) se musí znovu zabývat kauzou knižního vydání projevů
nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Původně ji vrátil státnímu zastupitelství
k došetření. Všichni tři obvinění muži a nakladatelství Guidemedia etc ale
uspěli s ústavními stížnostmi. Je tedy znovu v platnosti rozhodnutí o jejich
zproštění obžaloby a NS opětovně projedná nesouhlasné dovolání nejvyššího
státního zástupce Pavla Zemana.
Jeden z aktérů kauzy Pavel Kamas dnešní nález přivítal. Vydavatelství, které
se na problematiku nacismu nebo Židů zaměřuje dlouhodobě, podle Kamase dobře ví
o kontroverzích, které jsou s jeho tituly spojené. Je to třaskavina, avšak
vynikající obchodní příležitost, řekl dnes Kamas novinářům. Nejde prý o projev
sympatií k nacismu. “Knihy vypovídají o jisté době, která skončila, nic víc, nic
míň,” uvedl Kamas.
Původně NS vyzval žalobce ke shromáždění více důkazů, podle ústavní stížnosti
ovšem vykročil ze svých pravomocí a nahradil argumentačně nedostatečné Zemanovo
dovolání svými vlastními úvahami. Dovolání také podle stížnosti nesmí být
prostředkem, jak dát státnímu zástupci příležitost zpracovat obžalobu “znovu a
lépe”.
Ústavní soudci potvrdili, že NS chyboval. S některými argumenty v Zemanově
dovolání se nevypořádal, v klíčových pasážích svého rozhodnutí se překvapivě
zaměřil na posouzení procesních vad, nakonec pak rozhodl nad rámec argumentů
obsažených v dovolání.
V novém rozhodnutí by měl NS jasně vymezit, jaké námitky a kterých účastníků
řízení považoval za relevantní a kterými se naopak nemohl zabývat. Důvodem pro
zásah NS by se už například neměly stát údajné pochybnosti o nestrannosti znalce
Jana B. Uhlíře.
“Jestliže Nejvyšší soud dovodil, že soudní znalec ve věci byl podjatý nebo
byly pochybnosti o jeho nepodjatosti, tak tato případná vada nemohla mít žádný
vliv na zprošťující rozsudek,” uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. NS podle něj
nemá řešit námitky, které v dovolání nebyly obsaženy.
V kauze čelili Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer obžalobě ze schvalování
genocidy. Obžaloba směřovala i proti nakladatelství, které knihu v roce 2012
vydalo. Městský i Krajský soud v Brně všechny aktéry osvobodily.
Lidem, kteří se na vydání projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U
brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům
předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala, že kromě autentických
projevů obsahuje průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí
nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.
