V ČR funguje 164 přípravných tříd pro romské děti, přibývá jich

V Česku v letošním školním roce funguje 164 přípravných tříd, v nichž se na
školní docházku chystají romské děti. Navštěvuje je celkem 1929 chlapců a
děvčat. Vyplývá to z údajů ministerstva školství, které dnes na semináři o
vzdělávání romských dětí zveřejnili jeho zástupci. Podle nich postupně
přípravných tříd, které existují třetí rok, přibývá.

"Poznatky (z přípravných tříd) jsou maximálně kladné. Je to velký přínos pro
nastartování vstupu do školy pro romské děti. Domníváme se, že by přípravných
tříd mělo být ještě daleko více," řekla ČTK ředitelka odboru předškolního a
základního vzdělávání ministerstva školství Jiřina Tichá. Podle ní by těchto
tříd měly být zhruba tři stovky. Loni musely školy 12 procent zájemců kvůli
nedostatku míst odmítnout, dodala Tichá.

V Česku existuje zhruba 300 ghett, v nichž žijí převážně Romové. Mohlo by to být
až 80.000 lidí, tedy zhruba třetina Romů v ČR. Sonda společnosti GAC pro Nadaci
rozvoje občanské společnosti prokázala, že romské děti z ghett bývají ve škole
méně úspěšné než jejich vrstevníci. Ve speciálních školách jich skončila asi
třetina. Sedm z deseti romských hochů, kteří začali chodit do běžné školy,
propadlo či přešlo do speciálních tříd. Z deseti romských dívek to byla půlka.
Mezi dětmi z většinové společnosti stejně dopadlo jedno z deseti. Podle sondy
romským dětem přípravné třídy zvládání výuky usnadňují.

"Osmdesát procent romských dětí, které absolvovaly přípravné třídy, se zařadí do
běžných základních škol. Mají vyšší šance, že se v nich udrží," uvedla na
semináři ředitelka kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity Radka
Soukupová. Přípravné třídy zřizují i speciální školy. Podle Soukupové se z nich
do běžných škol dostane ale jen desetina romských dětí.

Za horšími výsledky mnohých romských dětí je podle autorů sondy to, že neumějí
pořádně česky. Nerozumí tak zadáním a nemohou plnit úkoly. Chybí jim i některé
vědomosti a dovednosti. Přípravné třídy pomáhají tyto bariéry odstranit. Školáci
z ghett nemívají navíc k učení doma vhodné podmínky. Mnozí romští rodiče své
potomky ke studiu také příliš nemotivují. Sami totiž prošli v minulosti
zvláštními školami a skončili bez vzdělání. K získání co nejvyšší kvalifikace
nevede ani systém sociálních dávek, uvedla Soukupová.

Podle ní bude potřeba najít "finanční nástroje" k tomu, aby se podařilo co
největší počet romských dětí udržet v běžných školách a poté je posunout do škol
středních. "Tato investice se vyplatí. Nůžky mezi vzděláním Romů a ostatních se
i přes rostoucí počet romských středoškoláků a vysokoškoláků rozevírají. Má to
nepříznivý dopad na celou společnost," dodala Soukupová.

Argumentem pro zvýšení počtu přípravných tříd je podle Tiché i to, že romské
děti nenavštěvují příliš školy mateřské. Ministr školství Ondřej Liška (SZ)
proto uvažuje o tom, že by se poslední ročník školek začal znovu hradit.