V Česku přibylo obcí ohrožených sociálním vyloučením. Důvodem jsou drahé energie, inflace a pandemie
V České republice v loňském roce přibylo obcí s místy, kde lidé čelí kombinaci chudoby, nezaměstnanosti, nízké úrovně vzdělání či dluhů. Podle Indexu sociálního vyloučení za rok 2023 vzrostl jejich počet na 241, což je meziročně o 50 obcí více. S vážnějšími potížemi se tak potýkala skoro čtyři procenta z celkem 6258 měst a vesnic. Počet obcí, které nemají s vyloučením buď žádný problém, nebo jen minimální, klesl meziročně o čtyři stovky. Tento index, který od roku 2016 slouží jako klíčový nástroj vlády pro mapování situace sociálního vyloučení, představil dnes na semináři v Praze šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
“Ve významné části případů je problém ve více dimenzích. Pokud se situace zhorší v jedné oblasti, obvykle zhoršení sledujeme i v ostatních. Zvedl se počet obcí s kombinací zatížení z 933 na 1229. Strukturální zátěž se zvětšuje. Zhoršení neevidujeme jen v malých městech, ale i ve středních. Zlepšení je jen v malých sídlech do několika set či tisíce obyvatel,” uvedl Šimáček. Dodal, že míst se zhoršením stavu je víc než těch se zlepšením.
VIDEO
Index agentura sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání. Výsledné hodnocení se pohybuje od nuly pro místa bez potíží do 30 bodů v místech s největšími problémy.
Sociální vyloučení se soustředí na sever a periférie, situace se může dále zhoršovat
„Pokud bych to měl shrnout, data Indexu sociálního vyloučení nám ukazují, že největší zátěž se dlouhodobě koncentruje na severu Čech, Moravy a ve Slezsku, v takzvaných vnějších a vnitřních periferiích. Pro ústřední orgány je to další budíček – varování, že je potřeba koordinovat státní politiky sociálního začleňování v nejvíce postižených regionech,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Jako hlavní důvody nárůstu označil dopady pandemie, rostoucí náklady na energie a vysokou inflaci v důsledku války na Ukrajině. Index ukazuje, že dalších 298 obcí se blíží kritické hranici sociálního vyloučení.
Obcí bez potíží či s minimálním zatížením bylo loni 3393. Předloni jich agentura evidovala 3605. Nulové hodnocení získalo v minulém roce 2221 míst. Těsně pod hranicí vysokého zatížení s 11 body skončilo 23 obcí. Nejvážnější byla situace v Obrnicích na Mostecku, které měly 29 bodů. S 28 body následovaly Šluknov a Trmice.
Podle šéfa agentury index odráží stav se zpožděním. Do loňských dat se tak promítala koronavirová epidemie, zdražení energií, vysoká inflace s propadem reálných příjmů i válka na Ukrajině. Experti očekávají, že míst se zhoršením situace může za letošek přibýt. Dlouhodobě nejvyšší zatížení je v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Objevuje se ale i v Olomouckém, Libereckém, Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji, a to hlavně na perifériích.
Více příspěvků na bydlení, méně exekucí: Situace domácností je stále alarmující
Podle Šimáčka se situace zhoršila u tří z pěti sledovaných ukazatelů. Výrazně narostl počet příjemců příspěvků na bydlení a na živobytí. Úřady práce loni podle agentury vyplatily v průměru měsíčně o 81.000 příspěvků na bydlení víc a o 3000 příspěvků na živobytí víc než předloni. „To nám naznačuje možný propad domácností, které v minulých letech dokázaly své náklady na bydlení s většími či menšími obtížemi hradit, nyní by už ale bez podpory státu v rámci rodinných rozpočtů nevyšly,“ vysvětlil Šimáček.
Pozitivní změnou je pokles počtu lidí s exekucemi, jejichž počet se meziročně snížil o více než 30 tisíc. V České republice však stále žije více než 621 tisíc lidí s exekucemi, z nichž mnozí čelí strukturálním překážkám při pokusu o zapojení na trh práce.
„Ukazuje se, že pro lidi s nízkými příjmy a vícenásobnými exekucemi je insolvenční řízení stále těžko dostupné,“ uvedl Šimáček s tím, že je potřeba aby i tito lidé, pokud mají motivaci své dluhy řešit, dostali novou šanci zapojit se do společnosti a také na standardní trh práce, ze kterého nyní obvykle vypadávají. “I přes pozitivní trend je počet osob v exekuci stále mimořádně vysoký,“ dodal ředitel Agentury pro sociální začleňování.
Agentura pro sociální začleňování spolupracuje s více než 60 obcemi po celé republice. Její hlavní činností je podpora měst při obnově sociálně vyloučených lokalit, rozvoji dostupného bydlení nebo zvyšování bezpečnosti. Generální ředitelství Úřadu práce například využívá data z Indexu k přesnějšímu zacílení podpory na lokální úrovni.
Index sociálního vyloučení je zásadním nástrojem vlády pro sledování vývoje v oblasti sociálního vyloučení. Jeho pravidelné vydávání umožňuje lepší koordinaci státních politik a zaměření podpory na nejvíce postižené oblasti.
