V Česku odpoledne začnou volby do Sněmovny. Kandiduje i nejméně 8 Romů a Romek
Voliči v Česku dnes odpoledne začnou rozhodovat o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna, a tím i budoucí vláda. Svými hlasy ovlivní také to, co přinesou příští zákony nebo jakou podobu bude mít státní rozpočet minimálně na příští rok. Určovat by to mohli zástupci 22 stran, hnutí a koalic. Práh dolní komory v roli poslanců překročí 200 z 5242 kandidátů, mezi nimi je i minimálně 8 Romů a Romek.
Volební místnosti se otevřou dnes ve 14:00 na téměř 15.000 místech, ve 22:00 se uzavřou. Po noční přestávce budou přístupné ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.
K letošním volbám do Sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních uskupení. Stejně jako v roce 2017 nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
Jak zjistil zpravodajský server Romea.cz v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR kandiduje nejméně 8 Romů a Romek. Dva Romové, Marcel Ščuka a Jiří Lévay kandidují za hnutí ANO, dva romské kandidáty, Annu Chválovou a Emila Voráče, nasadila také strana Zelení a stejně tak dva Romy má na kandidátce hnutí SPD Tomia Okamury. Za Stranu Levice pak kandiduje Lukáš Mačo a za ČSSD Jiří Daniel. Volby se uskuteční 8. a 9. října.
Hlasovací lístky dostalo více než osm milionů voličů do poštovních schránek. Kdo je neobdržel, může si je vyzvednout ve volební místnosti, kam patří podle místa bydliště. Mimo domovskou obec je dostane od volebních komisařů tam, kde bude hlasovat s voličským průkazem. Do volební místnosti si lidé musí vzít občanský průkaz nebo cestovní pas kvůli ověření totožnosti. Bez toho jim volební komisaři neumožní hlasovat.
Podrobný návod, kde hledat volební místnost a jak volit již dříve zveřejnil zpravodajský server Romea.cz.
Na hlasovacím lístku vybrané strany, hnutí či koalice mohou lidé dát nejvýše čtyřem konkrétním kandidátům takzvané přednostní hlasy tím, že zakroužkují pořadové číslo před jejich jménem. Kdyby volič zakroužkoval více kandidátů, volební komisaři by jeho preferenční hlasy museli ignorovat. Hlas pro stranu by ale zůstal platný.
Stejně tak ani další písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv. Platné by byly podle ministerstva vnitra i lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. Neplatné by naopak byly napodobené nebo přetržené hlasovací lístky, nikoli však natržené, pokud by z nich volební komisaři dokázali vyčíst všechny potřebné údaje. Hlas voliče by byl neplatný také v případě, kdyby v hlasovací obálce bylo několik hlasovacích lístků, případně by lístek nebyl v obálce.
