V brněnském Bronxu probíhají rekonstrukce starých činžovních domů
Vytlučená, zamřížovaná okna, dveře provizorně “zateplené” dřevotřískovou deskou, oprýskaná omítka neurčité barvy. Z domů s takovou vizáží se v některých částech brněnského Bronxu pomalu stávají rarity. V posledních letech pozvolna přicházejí změny, kolem ulic Bratislavská a Francouzská, kde žije řada Romů, město postupně opraví jedenáct domů. Například na Francouzské ulici čeká na opravu několik posledních ruin, zbytek ulice už září barevnými fasádami. Nové omítky a vyměněná okna šestnácti domů jsou prvními výsledky dlouhodobého projektu vedení Brna. Jeho cílem je zlepšit situaci na území městských částí Brno-střed a Brno-sever, kterému se přezdívá brněnský Bronx. Pracovníci romských organizací ale upozorňují, že změny musí doprovázet i rozvoj sociálních služeb.
O projektu IPRM
Kompletní oprava a přestavba 11 domů v ulicích Bratislavská, Francouzská, Spolková, Přadlácká, Stará a Soudní je součástí takzvaného Integrovaného plánu rozvoje města Brna v problémové obytné zóně města (IPRM).
Projekt odstartoval už loni a zaměřuje se na zlepšení situace v oblasti městských částí Brno-střed a Brno-sever, které lidé přezdívají “brněnský Bronx”.
Celý projekt vyjde na 450 milionů korun, dotace z evropských fondů a státního rozpočtu činí asi čtyřicet procent. Hotovo by mělo být v roce 2014.
Pracují už pět let a pokrok je znát, pochvalují si místní
Letos v únoru odstartovala i další část projektu. Tentokrát se kompletně opraví a přestaví jedenáct vybraných domů převážně ve Francouzské a Bratislavské ulici. Každý za osmnáct až třicet milionů korun.
“Dům na Spolkové už se opravuje, pro další čtyři stavby už máme vybrané firmy, které rekonstrukce zajistí,” řekl náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD). Hotovo bude v roce 2014.
Místní si první výsledky pochvalují. “Pracuji tu denně už pět let a ten pokrok k lepšímu je tu znát. Opravily se domy a taky se podle mne odstěhovali někteří jejich nepřizpůsobiví nájemníci,” popsal změny ve Francouzské ulici Pavel Vorálek, který tam provozuje prodejnu elektrospotřebičů.
Právě naproti jeho obchodu chátrají některé z posledních staveb, domy s čísly 42 a 44. I ty by se měly brzy přestavět a opravit, čtyřiačtyřicítka už tento měsíc. “S nadsázkou si říkáme, že tu z toho potom bude luxusní bulvár,” pousměje se Vorálek.
“Třeba Bratislavská nebo Cejl se ale tak rychle nemění,” dodává. Ve zbytku brněnského Bronxu je oprýskaných budov opravdu více. I tady se ale opravuje. Důkazem může být právě zmíněný dům u křižovatky Spolkové, kde kmitají pod lešením dělníci s kolečky plnými cihel.
Pokud se nebude pracovat s lidmi, bude efekt nulový
Zástupci romských organizací projekt hodnotí také v podstatě kladně. Zároveň ale upozorňují, že jestli se má život v oblasti opravdu zlepšit, tak jen pěkně opravené domy nestačí. Musí je doprovázet i nové sociální služby.
“Zatím vidíme spíš zájem města o investice do staveb. Zanedbává se ale kvalitativní stránka věci. Pokud se nebude pracovat s lidmi, tak bude efekt nulový,” varovala ředitelka sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková.
Podle ní je systém bydlení pro Romy nyní málo prostupný a nenabízí mnoho variant. Existuje sice hodně bytů pro krizové bydlení, málo jich je ale pro ty, co nemají dluhy a chtějí žít v lepších podmínkách.
“Šance získat obecní byt v jiné oblasti je pak hodně malá. Přitom i proto, že Romové žijí na jedné ploše, byla prvomájová demonstrace tak vyhrocená,” podotkla Klamková.
Trochu smířlivější je v hodnocení dosavadních výsledků projektu zástupkyně ředitele příspěvkové organizace Drom Simona Wachsbergerová. “Je to určitě posun. Čím příjemněji to tu vypadá, tím lépe to působí na místní i na okolí. Musíme v tom ale pokračovat,” poznamenala.
I Wachsbergerová však upozorňuje, že je důležité, aby opravy byly úzce propojené se sociálními službami. “Musí spolu komunikovat město, městské části, bytové odbory i neziskovky. Když se pak člověk dostane do dluhů, řeší problémy se všemi najednou a snáze najde řešení,” dodala Wachsbergerová.
