Přibližně 120.000 lidí se dnes dopoledne v Brně zúčastnilo mše, kterou
sloužil papež Benedikt XVI. Kromě věřících z Moravy a Čech přijeli také poutníci
ze Slovenska, Polska, Rakouska či Německa. Asi dvouhodinová mše se odehrála v
areálu, který byl vybudován na brněnském tuřanském letišti. Hlavním tématem
bohoslužby i papežova kázání byla naděje. Přítomna byla i asi tisícovka
duchovních.
Benedikt XVI. je první papež, který moravskou metropoli navštívil, setkání s
věřícími na něj podle vatikánského mluvčího Federika Lombardiho udělalo dojem.
Do Brna ráno přiletěl z Prahy, kde se v sobotu setkal s věřícími i s nejvyššími
zástupci státu. Někteří z nich v čele s prezidentem Václavem Klausem se
zúčastnili i dnešní mše. Po poledni se vrátil do Prahy, kde se sešel s
představiteli Ekumenické rady církví a zástupci akademické obce.
V Brně papeže vítaly davy lidí s vatikánskými vlaječkami. V celé diecézi se
rozezvučely kostelní zvony, z hradu Špilberk byla vypálena salva z děl. Papež po
vystoupení z letadla projel papamobilem k hlavnímu pódiu a zdravil poutníky.
V kázání mimo jiné řekl, že víra v boha i naděje byla v moderní době přemístěna
pouze do soukromé a pozemské roviny. V běžném životě se prosadila spíše víra ve
vědecký a ekonomický pokrok. Ten ale podle papeže může být dvojznačný – otevírá
možnosti pro dobro, zároveň má však i negativní dopady. Člověk sice potřebuje
být osvobozen od materiální tísně, mnohem podstatnější však je, aby se zachránil
před zlem, které postihuje ducha, zdůraznil. Papež zahájil svůj proslov dvěma
větami v češtině a pokračoval italsky.
Při mši papež také požehnal 57 předmětům, mezi nimiž byly například základní
kameny kostelů. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle před zahájením mše poděkoval
Benediktu XVI. za naději, kterou přichází mezi české a moravské věřící upevnit.
Česká republika je považována za nejateističtější zemi Evropy, jižní Morava je v
ní ale regionem se silnými tradicemi a nejvyšším počtem věřících hlásících se ke
katolické církvi. Záměr se vydařil a do Brna dorazilo ještě o pětinu lidí více,
než se očekávalo. Kromě poutníků z celé Moravy přišly především početné zástupy
Slováků a Poláků. Také je papež v závěru setkání pozdravil v jejich mateřštině.
Německy oslovil poutníky z Rakouska a Německa. V sektorech byly ale vidět i
vlajky Maďarska, Brazílie či Austrálie. Pozdravy v různých jazycích byly
nejživější částí mše, kdy shromáždění s papežem nahlas komunikovali, volali na
něj a zdravili ho potleskem i máváním vlajek. Celkem na mši přicestovalo podle
odhadů 11.000 cizinců.
První stovky návštěvníků dorazily do areálu již v sobotu večer a noc poutníci
strávili v dočasném stanovém městečku. Dálnice D1 se v sedmikilometrovém úseku,
protínajícím Brno, změnila v obří parkoviště pro přibližně 2000 autobusů,
přijelo jich zhruba 900. I kapacita parkovacích míst pro osobní automobily byla
využita asi z poloviny, poutníci se totiž do Tuřan přepravovali hlavně hromadnou
dopravou. Dálnice byla zprůjezdněna do 17:00, což bylo dříve, než se očekávalo.
Účastníci se rozcházeli plynule, žádné velké komplikace podle policie nenastaly.
Do zajištění dopravy nasadila policie tisíc strážců zákona. V pohotovosti byly i
stovky zdravotníků. Lékaři při mši ošetřili v areálu 24 lidí. Většina
zkolabovala poté, co nedodržela pitný režim. Osm z nich skončilo v nemocnici. Je
mezi nimi také policista, který nad ránem ve službě spadl z koně.
Odpoledne se papež v metropoli nejprve setkal se členy Ekumenické rady církví. S
jejím předsedou Pavlem Černým si připomněl osobu Jana Husa a historické
sympozium v Římě v roce 1999, na kterém církev Husa uznala jako reformátora.
O hodinu později v proslovu k zástupcům akademické obce mimo jiné varoval před
myšlenkovým relativismem a tendencí stavět rozum proti víře a hledání pravdy.
Význam akademické komunity vyzdvihl připomenutím toho, že společenské změny před
20 lety v tehdejším Československu urychlilo i reformní hnutí vzešlé z
univerzitního prostředí a studentských kruhů.
Podle večerního Lombardiho vyjádření je Benedikt XVI. v Česku velmi spokojen,
oceňuje přijetí ze strany lidí i stálou přítomnost prezidenta Václava Klause.
Líbil se mu například i sobotní koncert, při kterém s osobnostmi českého
společenského života vyslechl skladbu Te Deum od Antonína Dvořáka v podání České
filharmonie. Po zdravotní stránce se dvaaosmdesátiletý Benedikt XVI. prý cítí
dobře.
Papežově návštěvě dnes věnovaly znovu pozornost zahraniční agentury. Na rozdíl
od sobotního zpravodajství, kdy poAukazovaly na nedořešené vztahy mezi Prahou a
Vatikánem, se dnes většinou omezují na to, co Benedikt XVI. pronesl k věřícím, a
jejich nadšenou odezvu, znovu ale připomínají rozšířenost ateismu v České
republice.
KAM DÁL?
Papež zahájil návštěvu Česka, uctil Pražské Jezulátko
