V Brně se na pomoc romským uprchlíkům zformovala Iniciativa Grand: Neudržitelnou situaci romských žen z Ukrajiny řeší namísto města dobrovolníci
V Brně se na pomoc romským uprchlíkům z Ukrajiny zformovala Iniciativa Grand, která jak uvedla již nemohla dále nečinně přihlížet jejich katastrofální situaci a nečinnosti města. Iniciativa uvádí, že zástupci města nepravdivě a pohrdavě popisují skupinu žen, která prý je zvyklá žít na trávníků a nemají žádné potřeby.
“Tato vyjádření ze strany města i jejich rasistický podtext naprosto odmítáme. Lidé ve stanovém táboře řeší různé situace a každý je v jiné fázi procesu registrace. Jelikož nikdo neposkytuje ženám poradenství, nemůže nikdo tvrdit, že jsou zde výhradně za účelem získání dávek. Tato tvrzení ze strany města Brna jsou hrubým napadením lidí na útěku a my se domníváme, že se za ně musí město Brno omluvit,” reaguje na prohlášení města dobrovolnice Anna Demčuk v tiskové zprávě, kterou zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
Tiskové prohlášení Iniciativy Grand
Po několika týdnech, kdy romské ženy s dětmi prchající před válkou spali na nádraží, se Magistrát města Brna odhodlal k vytvoření provizorního uprchlického tábora. Stany bez podlážky, do kterých v dešti zatéká, záchody, které se nevyváží, cisterna s vodou, kterou není kde převařit. Lidé jsou tam bez jídla, léků a základních hygienických potřeb, odkázáni jen na pomoc dobrovolníků. Iniciativa Grand se zapojila do pomoci, jelikož situace žen a dětí byla již neudržitelná.
“Jsme neformální a dobrovolné sdružení lidí, kteří nadále nedokázali přihlížet situaci uprchlických rodin, které žily bez přístřeší u hlavního nádraží a které byly následně přesunuty do stanového tábora. Těhotné ženy, malé děti a seniorky přebývají v katastrofálních podmínkách, přičemž město Brno ani jiná státní instituce neprojevují ochotu situaci koncepčně řešit či poskytnout pomoc,” popisuje dobrovolnice Kristina Studená.
Vůli úřadů ilustrují vyjádření zástupců města, kdy na tiskové konferenci v den otevření tábora nepravdivě a pohrdavě popisovali skupinu žen. Tvrdili, že se jedná o homogenní skupinu lidí, kteří jsou zvyklí žít na trávníku a nemají žádné další potřeby. Ze spolupráce dobrovolníků s ženami se však ukazuje, že potřebují pomoci zajistit základní hygienu, místo na spaní, jídlo i zdravotní péči. Navzdory vyjádření policie, že pobyt uprchlic nepřinesl žádnou kriminalitu, je jejich odsun vysvětlován starostí o bezpečnost a komfort Brňanů.
V posledních dnech je to právě dobrovolnický kolektiv a další spolky, kdo pro ženy a děti zajišťuje základní potraviny, léky a další nutné potřeby. Stany, které byly postaveny, jsou děravé a nemají podlážky. Když prší, leží děti v kalužích. Dobrovolníci tak stany vybavili alespoň provizorními podlážkami z palet a další dárci poskytli deky a matrace. Neutěšená je však také hygienická situace, ať už jde o pitnou vodu či přistavené mobilní toalety.
Situaci komentuje dobrovolník Robert Vlček: “Například záchody nikdo nevyvážel od pátku, kdy stanové městečko vzniklo. Již v úterý byly prakticky plné, a když jsem ve středu volal vedoucímu sociálního odboru panu Polákovi a upozorňoval ho na situaci, odvětil, že záchody se vyváží v určených termínech a proč mu voláme. Teprve po naléhání, že to jen zhoršuje již tak neutěšené hygienické podmínky sdělil, že do čtvrtka zajistí vyvezení.”
O nic citlivější není přístup ani dalších pracovníků sociálního odboru, jak ilustruje zkušenost dalšího z dobrovolníků, Václava Pecla: “Ve středu 8. 6. na místo dorazilo několik úřednic s asi šesti policisty. Překvapilo mě, že je ani tak nezajímala neutěšená situace uprchlických rodin, jako spíše to, proč jim jako dobrovolníci pomáháme. Následně nás s asistencí policie od lidí ve stanovém městečku oddělili a bránili nám v přístupu k nim, zatímco s nimi něco řešili. Poté mi několik rodin sdělilo, že jim bez většího zkoumání bylo sděleno, že nedostanou žádné dávky ani jinou pomoc a že pokud neodejdou, mohou jim být odebrány děti.”
Co přesně bylo úřednicemi sděleno, dobrovolníci neví. Faktem však je, že po návštěvě úředníků několik rodin ve strachu z odebrání dětí stanové městečko opustilo. Jejich osud dobrovolníkům není znám.
