Ústavní soud odmítl stížnost Vsetína v letitém sporu s vystěhovanými Romy
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost města Vsetín v letitém sporu s Romy
deportovanými do obcí mimo Zlínský kraj. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční
databázi. Romové od města žádají odškodnění.
Pravomocný rozsudek v kauze zatím nepadl. Městu se ale nelíbil postup
Vrchního soudu v Olomouci, který opakovaně zrušil rozhodnutí Krajského soudu v
Ostravě a naposledy nařídil také výměnu soudce. Proto se obrátilo na ústavní
soudce ještě před pravomocným verdiktem.
Soud stížnost odmítl zčásti pro nepřípustnost, ve zbytku pro zjevnou
neopodstatněnost, uvedl na dotaz ČTK vedoucí vnějších vztahů ÚS Vlastimil
Göttinger.
Podle dřívějšího vyjádření někdejšího starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL) se
město domnívá, že případné odsouzení k povinnosti zaplatit náhradu Romům by bylo
"bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a
potvrzením názoru, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí".
Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva. Jejich žalobu
krajský soud opakovaně zamítl. Ovšem podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem
vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na
úkor jiných samospráv. Vrchní soud také požadoval důkladnější dokazování ohledně
závažnosti vzniklé újmy.
Čunkova deportace vsetínských Romů
Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v roce 2006.
Vsetínská radnice tehdy zakoupila přes realitní kancelář staré domy na
Jesenicku, které měli městu Romové 20 let splácet.
Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z plechových
kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a Prostějovsko do
polorozpadlých domů.
Tři rodiny, které neplatily nájemné, pak nechala vystěhovat do starých domů
ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou
půjčku.
Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na
Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě
rodiny s celkem šestadvaceti členy.
Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní
zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů
bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla
radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého
života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.
Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. "Strašili nás, že
skončíme na ulici a děcka půjdou do domova," popsala nátlak v roce 2006
pro
server iDNES.cz Jolana Tulejová.
Romové dále kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v
souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani
přečíst. Neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami
přestěhují. Stav domků byl velmi špatný, což tehdy potvrdila jedna z
prodávajících, která kritizovala i to, že město najalo na nákup prostředníky.
“Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý
a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla
tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes
prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi
měli splácet 460 tisíc.
Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun.
