Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost proti vazbě, kterou v září podal jeden z
deseti neonacistů zadržených při červnové policejní razii na
extremistické scéně. Jde zřejmě o Lukáše Roda, jehož antifašisté označují za
jednoho z lídrů neonacistického hnutí Národní odpor. Prostřednictvím advokáta
tvrdil, že Okresní soud pro Brno-venkov rozhodl o vazbě nezákonným způsobem. ÚS
stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, zjistila dnes ČTK z databáze
usnesení.
Stejným způsobem naložil Ústavní soud o měsíc dříve se stížností dalšího z
extremistů Martina Fraňka. Soud vždy zveřejňuje pouze iniciály
stěžovatelů, jména však lze odvodit z propagačních materiálů, které na podporu
zadržených vydávají jejich přátelé.
Ústavní soudci tento měsíc odmítli také stížnost Jana Pohla ze stejné skupiny
podezřelých, jenž je stíhán na svobodě. Pohl v obsáhlé stížnosti napadl příkaz k
domovní prohlídce, který vydal Obvodní soud pro Prahu 1. Tvrdí, že policie
příkaz získala lstí, když v něm uvedla jiná podezření, než pro která později
zahájila trestní stíhání. Podle ústavních soudců je ale rozhodnutí v pořádku.
Klíčovou námitkou Rodovy stížnosti je to, že okresní soud při rozhodování o
vazbě vyslechl Roda bez přítomnosti jeho advokáta, který soudu předem ohlásil,
že ve stanovený čas nemůže přijít. Podle ústavních soudců však právník o jednání
věděl a mohl si upravit program.
"Nelze po obecných soudech rozumně požadovat, aby vždy přizpůsobovaly průběh
řízení představám a požadavkům obhájců, navíc za situace, kdy je soud ze zákona
vázán velice krátkou objektivní lhůtou 24 hodin," uvedl v usnesení soudce
zpravodaj Stanislav Balík. Přítomnost obhájce u výslechu není zákonem vyžadována
a závisí v podstatě pouze na vůli či dosažitelnosti konkrétního obhájce. K
vazebním důvodům se mohl při výslechu vyjádřit sám Rod.
Ústavní soud nenašel nedostatky ani v odůvodnění rozhodnutí o vazbě.
"Organizovanost na věci zainteresovaných osob vyvolává oprávněně obavu, že by
stěžovatel mohl v případě ponechání na svobodě působením na dosud nevyslechnuté
svědky ovlivňovat průběh vyšetřování," stojí v usnesení.
Policie v červnu při zásahu proti lidem napojeným na extremistické skupiny
zadržela deset osob a obvinila je z propagace hnutí směřujících k potlačení práv
a svobod člověka. Vyšetřování se týkalo hudebních akcí pořádaných od dubna 2008
do začátku letošního roku. Naplánovali prý 11 koncertů, na nichž byl údajně
propagován nacismus. Obvinění to popírají.
V říjnu provedla policie další velkou razii mezi údajnými neonacisty.
Detektivové zadrželi 24 lidí, 18 jich obvinili z podpory a propagace hnutí
směřujících k potlačení práv a svobod člověka.
KAM DÁL?
ÚS odmítl stížnost jednoho z údajných neonacistů proti vazbě
Stíhání desítky neonacistů kvůli koncertům zřejmě pokračuje
