Ústavní soud odložil vykonatelnost voleb, jejich termín ohrožen

Říjnové předčasné volby do Poslanecké sněmovny se možná neuskuteční. Ústavní
soud dnes odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení.
Rozhodl tak na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka proti zákonu o zkrácení
volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení
předčasných voleb. Melčákovým podáním se nyní soud bude zabývat. Podle mluvčího
Ústavního soudu ale není ani vyloučeno, že soud stížnost nakonec odmítne bez
věcného projednání. Usnesení soud zveřejnil na webových stránkách.

Rozhodnutí soudu zkritizoval prezident Václav Klaus. Podle něho je
bezprecedentní. Ministerstvo vnitra, které má na starosti přípravu a organizaci
voleb, se zatím k verdiktu nechtělo vyjadřovat. "Rozhodnutí Ústavního soudu jsme
zatím oficiálně neobdrželi. Naši právníci už ale pracují na právním výkladu
tohoto rozhodnutí a analyzují, co z tohoto rozhodnutí vyplývá pro ministerstvo
vnitra jako organizátora voleb," řekl ČTK zástupce ředitelky tiskového odboru
ministerstva Pavel Novák.

Podle mluvčího soudu Vlastimila Göttingera nelze z dnešního usnesení vyvozovat,
jak Ústavní soud o Melčákově stížnosti nakonec rozhodne. Göttinger také odmítl
komentovat otázku, zda dnešní usnesení znamená, že se volby v předpokládaném
termínu neuskuteční.

Soud rozhodl o odkladu kvůli závažnosti problému. Potřebuje prý "odpovídající
časový prostor" pro úvahy. "Nový termín voleb bude možno stanovit až na základě
konečného rozhodnutí Ústavního soudu," uvedl předseda soudu Pavel Rychetský.
Volby se mají konat 9. a 10. října.

Klaus označil krok ÚS za "rozhodnutí navýsost politické, nikoli
právně-legislativní". Podle něj znamená faktické odložení voleb do sněmovny na
neurčito. "Jsem připraven – spolu s ostatními – hledat na politické scéně rychlé
řešení dnešním rozhodnutím Ústavního soudu vzniklé ústavně-politické krize,"
prohlásil prezident.

"Jde o aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na
politický systém v naší zemi, kde podle Ústavy České republiky zákonodárná moc
náleží parlamentu. Jeho důsledky je v této chvíli velmi obtížné předvídat,"
uvedl prezident v tiskovém prohlášení, které ČTK poskytl jeho mluvčí Radim
Ochvat.

Před odložením vykonatelnosti Ústavní soud zvažoval, zda takovému kroku nestojí
v cestě nějaký veřejný zájem. Nakonec rozhodl, že nikoliv. "Odkladem výkonu
rozhodnutí prezidenta republiky volební období Poslanecké sněmovny zvolené v
roce 2006 trvá dále dle obecné ústavní úpravy a nevzniká jím újma na veřejných
prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly," stojí v
usnesení.

Melčák stížnost podal minulý týden. Brojí v ní proti zákonu o zkrácení volebního
období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných
voleb. Ve stížnosti poslanec mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být
volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři
roky.

Podle stížnosti připadá jednorázové zkrácení volebního období sněmovny v úvahu
jen ve výjimečných okamžicích v historii země, například při ohrožení státu,
válečném stavu nebo živelních pohromách. Zkrácení, na kterém se po pádu vlády
Mirka Topolánka (ODS) dohodla většina politických stran, považuje Melčák za
neústavní. "Ústavní pořádek byl pozastaven z důvodu prosté momentální politické
výhodnosti pro některé účastníky politické soutěže," uvedl Melčák.

Melčák tvrdí, že zákonodárci měli raději změnit nebo doplnit ústavu a vtělit do
ní pravidlo, které by do budoucna stanovilo postup v podobných situacích. To ale
zákonodárci neudělali.

Zákon o zkrácení období se podobá normě z roku 1998. Melčák připomíná, že
tehdejší postup vydávali politici za mimořádné řešení, kdežto dnes to považují
za "ústavní zvyklost". Melčák už v roce 1998 přišel kvůli zkrácení volebního
období o poslanecký mandát, který získal o dva roky dříve. V posledním volebním
období patřil k nejsledovanějším poslancům. Ačkoliv byl zvolen za ČSSD, podpořil
Topolánkovu vládu a ve sněmovně setrval jako nezařazený.