Ústavní soud neuvěřil neonacistovi, který chtěl v Aši upálit 18 Romů včetně 8 dětí. Zamítl jeho stížnost
Ústavní soud zamítnul stížnost neonacisty Tomáše Kopeckého, který v roce 2012 spáchal
žhářský útok na romskou ubytovnu v Aši.
Informovala o tom
Česká televize.
V domě bylo v době útoku 18 lidí včetně osmi dětí. Nikomu se naštětsí nic nestalo, obyvatelé domu oheň včas uhasili. Podle justice se Kopecký dopustil pokusu o rasově motivovanou vraždu a obecného ohrožení, stejně jako komplic Michal Poláček. Oba pachatelé si nyní odpykávají trest ve výši šesti let a devíti měsíců ve věznici s ostrahou v Kynšperku nad Ohří.
Kopecký ve své ústavní stížnosti uvádí, že jeho úmyslem nebylo obyvatele ubytovny usmrtit, ale jen postrašit. S tímto argumentem se ale Ústavní soud zamítl.
„Obžalovaní byli v okamžiku útoku na ubytovnu smířeni i s alternativou, že usmrtí osoby nacházející se v přímo napadených místnostech. O takovém eventuálním úmyslu obžalovaných vypovídá zvolená noční doba spáchání útoku, výběr stranou stojícího objektu a zejména konkrétní kroky, které obžalovaní podnikli,“ ocitoval ve svém rozhodnutí Ústavní soud usnesení Nejvyššího soudu z roku 2017.
Podle Nejvyššího soudu totiž Kopecký musel vědět, že lidé přespávající v ubytovně mohou při požáru zemřít. „O tom, že osoba spící v pokoji, ve kterém je založen požár, je bezprostředně ohrožena na životě, a to nejen ohněm samotným, ale i agresivními toxickými zplodinami hoření, pochybnosti nevznikají,“ napsal loni ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud.
Kopecký a Poláček se podle justice útoku dopustili jako příznivci neonacistické a rasistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její militantní odnože Combat 18 Bohemia. Prostor kolem dveří ubytovny polili benzinem, poté dovnitř vhodili dvě zápalné lahve.
V kauze byl odsouzen také Jan Balík, údajný organizátor různých neonacistických aktivit. Podle spisu například vyhledával členy, psal a zřizoval internetové stránky, prodával trička, mikiny, CD, DVD a další předměty s tematikou neonacistických skupin a aktivit. Dostal tři roky a osm měsíců vězení, ani on neuspěl s dovoláním, v němž vyslovil například výhrady k odposlechům.
Třetím aktérem kauzy, který se neúspěšně obrátil na NS, byl muž, který se podle pravomocného rozsudku podílel na zapálení dřevěného srubu v Praze. Dostal podmínku.
České soudy se v minulosti několikrát zabývaly rasově motivovanými žhářskými útoky na domy obývané Romy. Nejznámější je případ z dubna 2009, kdy čtyři neonacisté vhodili do domku ve Vítkově na Opavsku tři zápalné láhve. Soudy extremistům vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení.
