Ústavní soud nařídil znovu otevřít případ diskriminace dvou Romů. Soudy hrubě chybovaly
Ústavní soud (ÚS) nařídil znovu otevřít případ Romů, kteří měli rezervaci v
hotelu v Mostě, ale po příjezdu na místo pokoj nedostali. Podle původního
verdiktu se diskriminace založená na jejich etnické příslušnosti neprokázala,
podle ÚS ale přetrvávají pochybnosti, zda obhajoba hotelu nebyla pouze účelová.
Kauzou se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Aktéři sporu se dnešního
vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Tři Romové z Ostravska se v listopadu 2005 chtěli ubytovat v motelu, kde však
nebylo místo. Z recepce si proto zavolali do jiného mosteckého zařízení, kde jim
ubytování přislíbili. Po příjezdu do hotelu Cascade ale personál oznámil, že
nemá volné pokoje. Oba muži v tom spatřovali diskriminaci založenou na
příslušnosti k romské menšině. Od provozovatele později dva Romové v žalobě
požadovali omluvu a jako zadostiučinění 25.000 korun.
Krajský soud v Ústí nad Labem a následně i Vrchní soud v Praze jejich žalobu
zamítly. Romům se prý nepodařilo prokázat, že skutečným důvodem odepření
ubytovacích služeb byl jejich původ. Naopak hotel prý dokázal, že zachází rovným
způsobem s hosty jakéhokoliv etnika, rasy či národnosti. Hotel pro sporné datum
předložil objednávku všech pokojů od německého podnikatele, který ovšem
rezervaci nevyužil.
Podle ústavní stížnosti mezi důkazy existují rozpory. Případ prý představuje
"notorickou klasiku", se kterou se Romové setkávají i při hledání práce či
bydlení. Po telefonu dostanou příslib, když ale přijdou osobně, je náhle vše
jinak. Podle ústavních soudců se v mosteckém případě nepodařilo provozovateli
hotelu jednoznačně vyvrátit tvrzení o diskriminaci. K nevyužité objednávce 156
pokojů nepředložil žádné bližší informace, například seznam účastníků nebo účel
jejich cesty.
"ÚS zastává názor, že provedené důkazy neodstraňují pochybnosti o tom, zda k
vystavení objednávky nedošlo jen formálně za účelem dodatečného ospravedlnění
jednání zaměstnanců hotelu," řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský. Personál
sice neřekl Romům nic otevřeně rasistického, to však diskriminaci nevylučuje.
"Představa, že takováto pohnutka bude dotčenému jednotlivci výslovně sdělena, je
iluzorní. Jakkoliv lze samozřejmě připustit i tuto situaci, v každodenní realitě
půjde spíše o výjimku, než o pravidlo," řekl Rychetský.
Podle Pavla Rychetské nižší soudy chybovaly. "Hrubým způsobem porušily, jak
pravidla která se týkají zákazu diskriminace, tak pravidla, která stanoví
občanský soudní řád," dodal pro Český rozhlas Rychetský.
Podle ústavního soudu v řízení před obecnými soudy stěžovatelé prokázali, že
je zaměstnanci hotelu navzdory původnímu telefonickému příslibu odmítli
ubytovat. "Není tedy sporu, že z jejich strany bylo uneseno břemeno tvrzení a že
předložili skutečnosti dostatečně odůvodňující závěr o existenci možné
diskriminace. Bylo tedy na společnosti provozující hotel, aby prokázala, že k
diskriminaci nedošlo," uvádí se v nálezu Ústavního soudu.
Ačkoliv je podobné zacházení podle řady romských aktivistů běžné, k soudům se
příliš často nedostává. Justice řešila například případ z roku 2001, kdy se Rom
nedostal na diskotéku v jednom ze západočeských měst. Justice uznala, že jde o
diskriminaci na základě jeho etnické příslušnosti.
O dva roky později se Romka se svým známým informovala na bydlení v ubytovně.
Vedoucí jim odpověděla, že volná místa nejsou. Figuranti vzápětí mohli získat
dvoupokojový byt. Žena podala žalobu na ochranu osobnosti. Soud jí přiznal
peněžní zadostiučinění.
Letos se litoměřický okresní soud zabýval případem realitní makléřky, která
odmítla romskou zájemkyni o byt s vysvětlením, že pronajímatel si Romy nepřeje.
Soud přiznal zájemkyni právo na omluvu, nikoliv však na odškodnění 100.000
korun. Šlo o test, na kterém se podílela také kancelář ombudsmana.
