ÚS odmítl stížnost proti trestu za rasistické internetové stránky

Ústavní soud (ÚS) definitivně potvrdil mladíkovi z Ostravy podmínku za
provozování internetových stránek s rasistickým a neonacistickým obsahem, na
nichž mimo jiné vyzýval k rasové svaté válce (racial holy war, zkráceně rahowa).
Ústavní soudci odmítli mladíkovu stížnost jako zjevně neopodstatněnou. Zároveň v
procesu objevili formální nedostatky. K porušení základních práv ale nedostatky
nevedly, vyplývá z usnesení ÚS zveřejněného v elektronické databázi.

ÚS zcela vyvrátil ty námitky, v nichž provozovatel stránek zpochybňoval
trestnost svého jednání. "Ani základní právo na svobodu projevu není bezbřehé. K
jeho omezení lze přikročit, a to například za účelem ochrany práv a svobod
jiných osob, anebo za účelem ochrany veřejné bezpečnosti," uvedl v usnesení
senát se zpravodajem Vojenem Güttlerem.

Ostravan se trestného činu podle obžaloby dopustil v roce 2003, kdy byl ještě
mladistvý, a proto soudy neuváděly jeho jméno. Na webových stránkách prý hlásal
rasovou zášť k Romům a Židům. Informoval o srazech na oslavu narozenin Adolfa
Hitlera a zveřejňoval odkazy na další webové stránky s podobnou tematikou.
Uživatele stránek údajně vítal nacistickým pozdravem "heil", používal symboliku
nacistického Německa a šifru 88, která mezi extremisty znamená "heil Hitler".

Odvolací Krajský soud v Ostravě mu za to loni v lednu vyměřil půlroční vězení s
podmíněným odkladem na jeden rok a tři měsíce. Od té doby případ kromě Ústavního
soudu zkoumal také Nejvyšší soud. Mužovo dovolání taktéž odmítl jako zjevně
neopodstatněné.

Formální chybu, na kterou upozornil ÚS, udělal krajský soud. Učinil totiž
částečnou změnu takzvaného skutkového stavu, aniž by opakoval některé důkazy
provedené před soudem prvního stupně. Odsouzeného mladíka to ale nepoškodilo.

Obhajoba provozovatele stránek také zpochybňovala způsob, jakým policie
zajistila obsah internetových stránek. Vytištěným záznamům chyběly formální
náležitosti. Podle ÚS to ale není závažný problém. "Vytištěné stránky mají v
záhlaví datum a adresu internetové stránky, ze které byly vytištěny. Koneckonců,
stěžovatel ani nenamítal, že by vytištěné internetové stránky byly obsahově
pozměněny a podobně," uvedli soudci.

Lidé, kteří přes internet šíří extremistické myšlenky, se před soudy stále
dostávají ojediněle.

KAM DÁL?