Úřady dostanou zřejmě více času na rozhodnutí o případném zákazu ohlášené
demonstrace, pochodu či jiné akce. Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení
schválila vládní novelu shromažďovacího zákona. Cílem novely je dát obcím více
možností, jak nepovolit extremistické akce. Novela mění lhůtu, v níž musí úřady
rozhodnout, ze tří kalendářních na tři pracovní dny. Novelu by měl ještě
posoudit Senát a podepsat prezident.
Některé organizace prý schválně podávají oznámení o akci v pátek. Podle současné
úpravy má úřad fakticky pouze jediný pracovní den k tomu, aby o případném zákazu
shromáždění rozhodl. "To tento zákonný institut činí naprosto neefektivním,"
píše se v předkládací zprávě k novele.
Návrh by měl dát úřadům čas zjistit skutečné důvody pořádání veřejné akce a
dostatečně zdůvodnit případný zákaz shromáždění. Extremisté někdy svolávají své
akce pod falešnou záminkou.
Pražský i plzeňský magistrát dnešní krok poslanecké sněmovny uvítaly. Podle
magistrátního úředníka z hlavního města Pavla Šťefaňáka budou tři dny již
dostatečné pro to, aby úředníci sehnali dostatek potřebných informací o
plánovaných demonstracích. Plzeňský radní Karel Paleček zase poukázal na to, že
svolavatelé skutečně ohlašovali akce až v poslední možnou chvíli. "Pokud opravdu
toto projde celým legislativním procesem, dá větší prostor ke zjištění, zda jsou
zákonem splněné podmínky, jež by případně umožňovaly akci zakázat," řekl ČTK.
Zpřísnění shromažďovacího zákona se líbí i starostovi městské části Brno-střed
Liboru Šťástovi (ODS). Podle něj by však lhůty měly být ještě delší. Starosta po
letošní prvomájové demonstraci radikálů, která ochromila centrum Brna, navrhl
další změnu shromažďovacího zákona. Tu prý však současná sněmovna nestihne
projednat. Novela počítala například s tím, že svolavatel shromáždění musí být
skutečným pořadatelem. Dnes prý často akce oznamují nastrčení lidé. "Dva týdny
před pochodem se pak objeví, že to pořádá Dělnická strana," řekl ČTK starosta.
Po prodloužení lhůty volal starosta Litvínova na Mostecku Daniel Volák (ODS).
Město je v poslední době častým cílem extremistů. Loni v listopadu pochodovali
do místního problémové sídliště Janov s početnou komunitou Romů a
nepřizpůsobivých lidí. Následný střet s policií si vyžádal řadu zraněných na
obou stranách a nezanedbatelné hmotné škody.
"Litvínov není v aplikaci shromažďovacího zákona nováčkem, přesto si myslím, že
je třeba ho změnit. Je to tupý nůž, který je třeba naostřit," řekl koncem května
Volák. Chtěl by rovněž zavést takzvaný institut důvodné obavy, o který by se
úředníci při zakazování akce mohli opřít. Znamenalo by to například, že v
případě, když budou mít podezření, že se někdo na shromáždění chystá porušovat
zákon, mohli by akci zakázat. Posledním bodem, který by rád prosadil, je
odpovědnost svolavatele za škody, které budou při demonstraci způsobeny.
Poslanci ODS a ČSSD se shodli, že přestože změna byla potřebná, další omezení
shromažďovacího zákona by nebyla vhodná. "Já myslím, že nesmíme a nemůžeme více
omezovat shromažďovací právo," prohlásil Marek Benda (ODS). "Nechci přistoupit
na to, že kvůli extremismu, kvůli pár extremistům začneme zakazovat i jiné typy
shromáždění, respektive dáme státu větší moc zakazovat shromáždění," dodal.
Podobného názoru je i Jeroným Tejc z ČSSD, podle kterého shromažďovací právo
patří k základům demokracie. "To, co já si dovedu představit do budoucna jako
rozšíření změn v zákoně o shromažďování, je třeba sankce těm, kteří nesplní
účel, který oznamují dané obci, nebo sankce těm, kteří skutečně organizují dané
určité shromáždění, přestože jsou zde nastrčeny jako oznamovatelé úplně jiné
osoby," řekl novinářům.
Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský upozornil, že schválená novela vykazuje
legislativní nedostatky. Přimlouval se proto, aby sněmovna o návrhu
nerozhodovala již v prvním čtení, ale poslala ho k projednání do výborů.
Sněmovna s tím ale nesouhlasila. Pro novelu pak hlasovalo 88 ze 100 přítomných
poslanců, proti byl pouze Jičínský.
Novelu předložil ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb. Reagoval tak
na vzestup extremismu v České republice a stížnosti měst, že nemají možnost
zabránit akcím krajní pravice.
V posledních letech se uskutečnilo hned několik protestů, které radnice nejdříve
povolily a úředníci později nechali na místě rozpustit. V letošním roce šlo
například o květnové shromáždění Dělnické strany (DS) proti rozhodnutí Českého
rozhlasu neuvést některé její předvolební spoty na pražském Palackého náměstí.
Podle magistrátního zaměstnance Václava Bíňovce předseda DS Tomáš Vandas
odkazoval ve svém projevu na nacionální socialismus. Minulý týden rozpustil akci
pravicových radikálů krátce po jejím začátku tajemník jihlavského magistrátu
Lubomír Dohnal. Odůvodnil to tím, že se odchýlila od oznámeného účelu.
V roce 2008 například úředníci pražského magistrátu nařídili rozpuštění dvou
shromáždění nacionalistické Národní strany. V březnu prý demonstranti porušili
podmínky ohlášené akce, v říjnu zase svolavatel Pavel Sedláček podle úředníků
pronášel xenofobní a rasistické výroky.
KAM DÁL?
