ÚOOZ: U pravicového extremismu byly v roce 2010 milníky rozpuštění Dělnické strany a trestní stíhání jedinců

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu

vydal výroční zprávu, v níž se mimo jiné zabývá i extremismem v České
republice, v roce 2010. ÚOOZ zaznamenal určitý posun v rámci politicky
motivovaného extremismu, „který se však a priori týkal pravicového spektra,
přičemž krajně levicová scéna zůstala de facto bez výrazných změn členské
základny, popularity, anebo obecně vlastních sledovaných cílů a ideových směrů.“

Rozpuštění DS a trestní stíhání

V případě pravicového extremismu byly hlavními milníky rozpuštění Dělnické
strany a trestní stíhání některých osob v souvislosti s projevy zakázaných
hnutí. Rozpuštění DS a následná transformace subjektu do Dělnické strany
sociální spravedlnosti předznačila podle ÚOOZ „zpočátku poměrně silnou snahu o
distancování se od extrémně pravicové scény a jejích subjektů. I přes snahu
vedení strany zbavit se označení ,extrémní´ či ,krajní´, a to akcentováním i
jiných, zejména sociálních témat, volební výsledky v květnových parlamentních a
posléze i říjnových komunálních volbách znamenaly propad preferencí strany.“

Snahy o sjednocování – společná témata

Vývoj scény po komunálních volbách je právě symbolizován snahou DSSS o získání
podpory krajně pravicových subjektů, zejména Autonomních nacionalistů, Národního
odporu, Svobodné mládeže a jednotlivých vůdčích osob. Ačkoliv je krajně
pravicové spektrum nadále rozdělené na jednotlivé frakce a organizace, především
díky existenci různých individuálních sporů a animozit se objevují příležitosti
a události, na kterých se subjekty snaží profilovat jako sjednocené.

To se týká zejména mobilizace scény ohledně tematiky tzv. P.O.W. (Prisoners
of war), uvězněných a trestně stíhaných soukmenovců. Akcí na jejich podporu, z
nichž nejvýznamnější se odehrála 23. října 2010 v Praze, se účastnila i DSSS,
která je rovněž akcentovala na svých politických mítincích. Často zdůrazňovanou
tematikou je trestní stíhání předních představitelů DS a dalších osob.

Ve větší míře byla zaznamenána tvorba a šíření různých návodů, manuálů a
doporučení, jak se chovat při zadržení, výslechu anebo odposlechu a nasazení
operativních prostředků.

Nižší účast na akcích, méně koncertů

Obecně v rámci krajně pravicové scény vzrostla nedůvěřivost vůči nově se v
jejím rámci pohybujícím osobám či hnutím. I v případě pořádání různých akcí nebo
společenských událostí je patrná menší účast pohybující se do 150 osob a zvýšená
pozornost na zakázanou symboliku i chování z důvodu snahy o legálnost akce.

V obecné rovině a rovněž vzhledem k trestnímu řízení se skupinou pořadatelů
koncertů tzv. White power music (WPM, hudba bílé síly) je patrný úbytek koncertů
pořádaných na území České republiky a naopak se objevuje trend pořádání těchto
koncertů českými subjekty v zahraničí, např. v Polsku, na Slovensku, anebo
organizované zájezdy na známé koncerty pravicového extremismu do Itálie či
Maďarska.

Proti Romům

„Krajně pravicová scéna se nadále ideologicky vymezuje zejména proti
národnostním menšinám, poměrně časté je spojování otázky národnostních menšin,
zejména romského etnika, a zvýšené kriminality i nezaměstnanosti. Jak dokazují i
průzkumy veřejného mínění, k tomuto způsobu interpretace je většinová společnost
poměrně shovívává,“ píše dále ÚOOZ ve své zprávě.

Legitimizace krajní pravice

Novějším tématem je odpor vůči muslimské komunitě a přistěhovalectví, které
je vykládáno jako ohrožení národních symbolů a tradic, přičemž tato otázka je
akcentována i jinými politickými populisticky vystupujícími subjekty mimo krajně
pravicovou scénu. Vzestup podobných snah a nálad v západní Evropě však de facto
legitimizují postup krajně pravicových stran a hnutí proti otázce
přistěhovalectví, konkrétně muslimské komunity, které následně získávají rozměr
kritiky multikulturní společnosti.

Krycí označování ideologie

„Vlivem trestních stíhání panuje určitá obezřetnost v tematice symbolizující
návaznost nebo odkaz na zakázaná hnutí a ideologie, zejména nacismus a národní
socialismus. Některé subjekty, jako např. DSSS, tak svou ideologii symbolicky
označují jako „národní a sociální“. Určitá umírněnost v přímých projevech je
nahrazována otevřenými projevy v kyberprostoru a internetovém prostředí.“

Využívání internetových sociálních sítí

Na oblibě získávají zejména sociální sítě a komunikátory typu Facebook, Badoo
a Twitter, které umožňují uživatelům nejen určitou anonymitu, ale zejména
sdílení jednotlivých odkazů a obecně souborů s audiovizuálním obsahem, vztaženým
zpravidla tematicky k pravicové i levicové scéně. Rovněž roste míra využití
elektronických datových úložišť, které jsou využívány pro sdílení hudby,
literatury, videí i obrázků, včetně grafických návrhů i finálních podob
samolepek.

Rovněž roste míra koordinace prostřednictvím tohoto prostředí, kdy například
spontánní demonstrace a akce byly domluveny primárně na bázi internetové
komunikace. Lze předpokládat, že trend využívání tohoto snadno dostupného,
rychlého a levného prostředku, který umožňuje stejně efektivně navazovat i
mezinárodní kontakty, bude nadále převažující. V obecné rovině jsou kontakty se
zahraničím poměrně intenzivní, a to zejména v rámci evropských ultrapravicových
hnutí.

Krajní levice

Krajně levicová scéna je nadále rozdělena do širších směrů, od ideologicky
motivovaných až po širší aspekty zahrnující spíše životní styl. Jedná se jak o
marxisticko-leninskou a trockistickou část, tak i anarchistickou reprezentovanou
Československou anarchistickou federací (ČSAF), až po humanisty, odpůrce války a
hnutí za práva zvířat.

Určitá mobilizace byla zaznamenána v případě hnutí „Ne základnám“, které se
začalo profilovat proti záměru umístění systému včasného varování, součásti
protiraketové obrany USA, na území České republiky.

Určitá aktivita byla zaznamenána také v případě hnutí na ochranu práv zvířat,
které se vymezilo proti probíhajícímu trestnímu řízení vůči skupině rakouských
aktivistů, obžalovaných v Rakousku z terorismu. Dále je patrná poměrně vysoká
interakce a kontakty s obdobně zaměřenými a působícími levicovými hnutími a
organizacemi v zahraničí.

Umístění výbušného systému

Určitou míru mezinárodního napojení a zároveň aktivizaci směřující k
násilnému jednání ukazuje případ neznámého pachatele, který umístil nástražný
výbušný systém u vchodu do budovy řeckého konzulátu v Praze, přičemž na zdi
vytvořil nápisy poukazující na možnou souvislost činu s projevem solidarity vůči
řeckým POW.

Podpora zahraničních „válečných zajatců“

„Obecně byl zaznamenán rostoucí trend pořádání různých akcí na podporu
zahraničních POW, zejména v podobě benefičních koncertů. Tyto byly zaznamenány i
v případě hnutí Antifa (AFA) anebo iniciativy Good night white pride (GNWP),“
uzavírá ÚOOZ.

KAM DÁL?




ÚOOZ: Zpráva o činnosti za rok 2010