ÚOOZ: Neonacisty se podařilo v druhé polovině roku 2009 paralyzovat

V první polovině roku 2009 byla činnost neonacistických organizací stále více
radikálnější a podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod
člověka byla ze strany těchto organizací otevřenější a aktivnější.
Nejvýraznějším skutkem ultrapravičáků v roce 2009 byl útok na romskou rodinu ve
Vítkově. Ve druhé polovině roku 2009 byly Útvarem pro odhalování organizovaného
zločinu (ÚOOZ) zrealizovány rozsáhlé, dlouhodobě rozpracované případy, kdy
výsledkem byla úplná paralyzace hnutí. Uvádí to výroční zpráva ÚOOZ, jejíž část
věnovanou extremismu uvádí server Romea.cz v plném znění.

Činnost ultrapravicových organizací v České republice lze v roce 2009
rozdělit na dvě základní období, časově na první a druhou polovinu roku 2009.
Tato období jsou charakterizována zcela rozdílnou aktivitou těchto skupin. V
první polovině roku 2009 byla činnost zmíněných organizací stále více
radikálnější a podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod
člověka byla ze strany těchto organizací otevřenější a aktivnější.
Nejvýraznějším skutkem, kterým se tyto organizace prezentovaly, byl útok na
romskou rodinu v obci Vítkov (duben 2009). Zvýšenou aktivitu v prvním pololetí
roku 2009 lze přičítat i neúspěšnému návrhu vlády ČR na rozpuštění Dělnické
strany (dále jen „DS“), kdy následně osoby spojené s celým neonacistickým hnutím
demagogicky prohlašovaly, že tímto rozhodnutím byla legitimizována jejich
veškerá činnost.

Ve druhé polovině roku 2009 byly ÚOOZ zrealizovány rozsáhlé, dlouhodobě
rozpracované případy, kdy výsledkem byla úplná paralyzace hnutí při pořádání
neonacistických koncertů a částečná paralyzace hnutí při pořádání jiných
aktivit. Tímto zásahem ÚOOZ došlo k navýšení počtu tzv. spontánních demonstrací,
které byly cíleny proti ÚOOZ a na podporu vazebně stíhaných osob.

I nadále byly pořádány White Power Music (dále jen WPM) hudební koncerty, tedy
koncerty hudby „bílé síly“. Pořadateli WPM koncertů byla organizace Národní
odpor, Autonomní nacionalisté a dále ženská odnož Národního odporu Resistence
Women Unity (RWU). Tyto koncerty sloužily především jako ideová základna pro
šíření myšlenek neonacismu, jako prostředek k rekrutování nových osob a jako
prostředek k radikalizaci stávajících neonacistů bojujících vůči současnému
demokratickému systému. V neposlední řadě tyto koncerty sloužily k získávání
finančních prostředků k financování dalších neonacistických aktivit. V roce 2009
došlo k uspořádání 18 koncertů WPM. Došlo ke snížení počtu koncertů oproti roku
2008 (34), je ale nutné uvést, že 17 těchto koncertů bylo uspořádáno v prvních 5
měsících roku 2009 a z tohoto je zřejmé, že aktivita neonacistických skupin
začátkem roku nabývala na intenzitě.

Během pořádání koncertů rovněž pokračovala snaha o co největší sounáležitost k
širšímu evropskému nebo světovému neonacistickému hnutí a to nejenom užíváním
transparentů mezinárodních neonacistických organizací Blood and Honour a Combat
18, ale především umísťováním pozvánek na koncerty na stránkách těchto
organizací, účastí zahraničních neonacistických hudebních skupin, které jsou
těmito organizacemi podporovány, i přímou účastí představitelů Blood and Honour
na koncertech v ČR. V souvislosti s touto aktivitou jsme zaznamenali snahy o
obnovení těchto organizací v ČR, která má rovněž souvislost s nárůstem
militantnosti, kdy mnoho osob z řad neonacistů není spokojena s prováděnou
taktikou vstupu na politickou scénu a spíše podporují otevřený násilný boj.

Začátkem roku 2009 pokračoval trend nastolený již v průběhu roku 2008, kdy se
víceméně poklidné demonstrace, až na jednotlivé excesy, zcela změnily v
organizování násilných demonstrací. Hlavním cílem demonstrací byla snaha o
oslovení široké veřejnosti (voličů) většinou sociálním námětem, popřípadě
námětem, který vystupoval proti menšinám. Dalším cílem bylo násilí vůči Policii
ČR, která i nadále představuje zástupný symbol pro boj těchto skupin se
systémem. Rok 2009 přinesl užívání stále dokonalejších a sofistikovanějších
zbraní.

Druhá polovina roku je charakterizována značným množstvím pořádaných tzv.
spontánních demonstrací, kdy relativně malý počet osob (20 – 100) během krátkého
časového úseku, na domluveném místě uspořádá demonstraci za své propagované cíle
a názory. Tyto demonstrace nejsou nikde ohlášeny, většinou neexistuje oficiální
pořadatel. Tento trend je již znám z roku 2008, kdy ve většině případů bylo
cílem těchto demonstrací propagace antisemitismu. Hlavním cílem spontánních
demonstrací v roce 2009 byla demonstrace proti případům, které vedl ÚOOZ. Tyto
spontánní demonstrace byly uskutečněny na území celé ČR a vzhledem k jejich
četnosti významně stoupl počet veřejných akcí v roce 2009.

ÚOOZ eviduje v roce 2009 uspořádání celkem 76 shromáždění, demonstrací, pochodů
a jiných veřejných aktivit. Nejvýznamnější podíl na uspořádání těchto akcí má
obecně hnutí Národního odporu, kdy si pod tímto pojmem můžeme představit jak
samotnou organizaci Národní odpor, Autonomní nacionalisty, Resistance women
unity, tak i Dělnickou stranu, která se iniciativně podílela na pořádání mnoha
neonacistických aktivit. Za pokračující trend lze rovněž zmínit přelévání
jednotlivých představitelů do několika shora zmíněných organizací. Zcela
marginálních počtů oproti výše zmíněným organizacím dosáhl další subjekt na
ultrapravicové scéně, a to Národní strana, která pokračovala především ve své
snaze o mediální zviditelnění.

Zcela novou skutečností se v roce 2009 stalo užívání hesla „nacionální
socialismus“, které v českém prostředí bylo změněno na „národní socialismus“.
Toto heslo zcela jednoznačně ve spojení s aktivitami osob, které jej propagují,
evokuje oficiálně uplatňovanou diktaturu v Německu v letech 1933-1945, v období
tzv. Třetí říše – nacismus. Toto heslo je bez výjimky užíváno jak hnutím Národní
odpor, tak Dělnickou stranou na svých transparentech i ve webové prezentaci.
Ultrapravicové organizace mimo shora zmíněných činností, které se váží ke
koncertům WPM a veřejným akcím, organizovaly další činnosti vedoucí k posílení
své identity. Zcela nového rozměru nabyl projekt POW (prisoners of war), kdy se
celé hnutí pomocí finančních sbírek, či obdobných výdělečných akcí snaží
podporovat své uvězněné kamarády.

I v roce 2009 pokračovaly většinou utajené akce, jako jsou sportovní dny
Národního odporu, různé provokační akce nebo organizované útoky, v neposlední
řadě je nutné zmínit militantní výcvikové akce, za kterými stojí neonacistická
skupina White Justice. Tato skupina se svým výcvikem snažila realizovat svoji
strategii nutnosti přechodu od slov k činům.

Další aktivně působící stranou na české ultrapravicové scéně byla v roce 2009
Národní strana. Tato politická strana začátkem roku 2009 navázala na svoji
aktivní činnost v předchozím roce, kdy se svojí vyhraněnou politikou vůči
cizincům a dalším etnickým skupinám snažila ovlivnit širší veřejnost, především
před volbami do Europarlamentu. Tato strana po neúspěchu Národních gard, které
byly pouhým virtuálním projektem, se i v roce 2009 snažila upoutat mediální
zájem a tím si zajistit bezplatnou reklamu. V duchu této snahy představila svoji
studii s názvem „Konečné řešení“, která se zabývala otázkou romského etnika v ČR
(následně se stala předmětem trestního stíhání konkrétních osob). Národní strana
v průběhu roku 2009 uspořádala i několik menších demonstrací, řádově v počtu do
20 osob, které se, mimo shora zmíněnou problematikou, zabývaly i problematikou
„islamizace Evropy“.

Dalším zájmem odboru terorismu a extremismu jsou ultralevicové organizace,
radikální ochránci zvířat a environmentalisté. Všechny současné anarchistické
skupiny působící na území ČR mají společný základ, jímž je levicově orientovaný
názor na uspořádání lidské společnosti. Nicméně všechny nejsou ryze
anarchisticky zaměřené, ale ideologie anarchismu se v jejich programech více či
méně projevuje.

V roce 2009 bylo možno sledovat klesající počet stoupenců klasického anarchismu
a do popředí zájmu aktivistů stále více pronikají aktuální problémy současného
světa – globalizace, ekologie, ochrana práv zvířat. Pro tyto formy a směry
anarchismu se obecně vžilo pojmenování anarchoautonomní hnutí. Členové
jednotlivých hnutí se vzájemně mezi sebou prolínají a vzájemně podporují svoje
aktivity, jak na území ČR, tak i v zahraničí. V blízké budoucnosti lze počítat s
nárůstem anarchistických uskupení založených na stejných či obdobných principech
anarchistické ideologie.

Pokud se týká nejaktivnější organizace na levicové části spektra Antifašistické
akce (ANTIFA, AFA), pak její aktivity na poli veřejných akcí klesají, naopak
aktivity v přímém boji proti příznivcům krajní pravice mírně vzrůstají. Stejně
tak její „osvětová“ činnost (např. poskytování přednášek na anarchistická
témata, promítání zájmových filmů apod.) je na vzestupu. Ve frakci
Antifašistická akce se sdružují nejradikálnější jedinci, kteří ostře vystupují
na demonstracích. Jsou formováni pro sebeobranu a boj proti pravicovým
extrémistům. Chodí oblečeni v černém oděvu a obličeje si zakrývají černou
kuklou. Zdokonalují se v bojových sportech a zlepšují svoji fyzickou zdatnost.
Ve svém programovém prohlášení se zavazují bojovat ideologicky, ale také
násilnou formou proti fašismu, nacionalismu, ultrapravici, rasismu a všem
ostatním projevům útlaku na menšinách. Organizují výcvikové tábory tzv. AFA
campy, na kterých probíhá výcvikový program členů v taktice pouličních bojů,
předvádějí se ukázky bojových umění a konají přednášky, jak se chovat při akci
či na policejní stanici v případě předvedení. Násilí je pro ně jediným správným
prostředkem k dosažení jejich cílů. Odsuzují pacifismus, který je dle jejich
názoru špatná a neefektivní taktika, která nikdy neměla žádné výsledky.

Anarcho-extremistické aktivity negativně působí na demokratické uspořádání,
popřípadě jsou způsobilé toto uspořádání ohrozit. Jednání, vystupování a
směřování anarchistických skupin a neformálních uskupení má kolísavě agresivní
tendenci, nepravidelně dochází k násilným projevům a k ostrým střetům s
příznivci jiných ideových hnutí, s příslušníky bezpečnostních sil. Svým jednáním
anarchisté zasahují do základních lidských práv nejen svého okolí, ale postihují
tím celou společnost.

Nejširší zastoupení má anarchoautonomní scéna mezi mladými lidmi, mluví se o
nich jako o „alternativní mládeži“. Stoupenci se v současné době sdružují v
Československé anarchistické federaci (ČSAF) s buňkami rozmístěnými na území po
celé České republice. ČSAF se považuje za méně radikální, ve svém programovém
manifestu deklaruje decentralizaci správy, vytvoření autonomních regionů
spojených ve volných federacích. Podporuje princip trvale udržitelného,
ekologicky šetrného a racionálního způsobu života a omezení výroby na ekologicky
únosnou míru. Svou činnost zaměřuje i na solidární podporu všech politických
vězňů.

Kritika současné společnosti anarchoautonomy je velice pestrá. Komplexně
kritizují společensko – ekonomickou situaci v zemi, model ekonomiky volného
trhu, který vede k vykořisťování pracujících a ke zvětšování příjmových rozdílů
mezi lidmi. Nesouhlasí s rozvíjením nadnárodních hospodářsko – politických
struktur (Evropská unie), vojenských aliancí (Severoatlantická aliance) či
ekonomických institucí (Světová banka). Anarchoautonomové se zapojují do
protestů proti globalizaci světa. Jednou z takových aktivit byla i AntiNATO
infotourné, propagované na internetových stránkách a konající se na různých
místech v ČR. Uvedené AntiNATO infoturné bylo pořádáno ze strany krajní levice a
to konkrétně ČSAF (Československá anarchistická federace).

Antiglobalizační aktivity tvoří celosvětově koordinovanou síť, v rámci které
aktivisté úzce spolupracují. Kritizují převážně vliv bohatých západních zemí v
čele s USA. Část anarchistů působí v násilnickém antiglobalizačním uskupení
Black Bloc (Černý blok). Mezi další sféry zájmu patří boj proti rasismu a
xenofóbii, fašismu, boj za lidská práva, práva homosexuálů a ostatních menšin,
ochrana zvířat a ekologické aktivity. Mezi tyto aktivity patří účast na akcích
jako Qeer Parade, Protestfest, spoluúčast na protestakcích proti umístění
protiraketové základny USA v Brdech (iniciativa NE základnám) anebo účast na
pietních akcích svých zemřelých členů a dalších akcích pořádaných jinými hnutími
z levicového spektra, a to včetně reakcí na akce pořádané levicovými příznivci v
zahraničí. Anarchismus je také spojován s důrazem na kritiku ekologických
problémů, které spojuje s politikou západní civilizace. Některá ekologická hnutí
spojila své síly s anarchoautonomním hnutím a svými projevy patří k
nejradikálnějšímu proudu v hnutí.

Prognóza vývoje

Extremismus, podobně jako terorismus, je velmi obtížné predikovat. Existuje
množství vzájemně propojených anebo samostatně existujících spouštěcích
mechanismů, které dávají za vznik extremistickému podhoubí. Obecně lze
konstatovat, že současné extremistické spektrum stále usiluje o změnu
stávajícího systému.

Po opatřeních přijatých policií a dalšími orgány lze konstatovat, že se situace
na extremistické scéně uklidnila. I nadále je však zapotřebí celou situaci
nepřetržitě sledovat a vyhodnocovat, jelikož jde o problematiku velmi
dynamickou.

Prognóza dalšího vývoje je obtížně stanovitelná. Nadále budou pokračovat
tendence některých extremistických uskupení etablovat se na politické scéně a
získat tak vliv ve veřejném dění.

KAM DÁL?


Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2009