Udělali z Ústí nad Labem celoplošné ghetto. Teď radnice zjišťuje, že tvrdá restrikce nefunguje

Překvapení se nekoná. Ústí nad Labem, které se jako celek i se sousedními Trmicemi prohlásilo letos v březnu za bezdoplatkovou zónu, je dál cílem tzv. sociální turistiky. Odborníci před tím varovali – tvrdá, plošná restrikce bez doprovodných programů nefunguje. Teď jim dávají za pravdu i čísla, která má HlídacíPes.org k dispozici.

„Když budeme muset, uděláme z města pevnost. Ústí už nemůže být cílem sociální turistiky a nemůžeme dovolit, aby ho spekulanti dál vybydlovali. Proto do toho půjdeme a doplatky na bydlení se nebudou vyplácet v celém městě. A není to pouze jeden krok, budou následovat další,“ řekl loni v květnu Mladé frontě DNES tehdejší náměstek ústecké primátorky Jiří Madar.

Jak řekli, tak udělali.

Po loňských komunálních volbách, do něhož šlo Madarovo hnutí UFO (Ústecké fórum občanů) s heslem „Město bez parazitů“, vstoupilo hnutí do koalice s vítězným ANO. A od března vyhlásili v Ústí nad Labem plošnou zónu, kde se nově příchozím nevyplácejí doplatky na bydlení.

Prakticky tak městská rada řekla, že celé město je ghettem, kde sociálně-patologické jevy přesáhly únosnou mez. V tomto smyslu také zní odůvodnění kroku, který (snad s výjimkou Kladna, kde byl ale po zásahu nadřízeného krajského úřadu zrušen) nemá v českých městech obdobu.

Čísla teď potvrzují, před čím experti varovali. Plošná restrikce sama o sobě nefunguje.

Stovky nových lidí

HlídacíPes.org má k dispozici čísla za prvních osm měsíců letošního roku, která se týkají části Ústí, konkréně městského obvodu Neštěmice. V něm leží sídliště Mojžíř, podle mnohých aktuálně nejhorší české ghetto. Druhá podobná lokalita jsou potom Předlice, ty spadají pod ústecký centrální obvod.

Na úřad neštěmické městské části se od 1. ledna do 31. srpna nově přihlásilo 177 obyvatel z jiných měst, například z Rumburku, Děčína, Litoměřic, ale i Brna či Havířova.

Reálné číslo nově přistěhovalých ale bude mnohem vyšší, protože „papírováním“ se nezabývají zdaleka všichni rodinní příslušníci. V mnoha případech jde o mnohačetné rodiny, které zamířily do problémových míst, jako je právě sídliště Mojžíř.

„Opatření obecné povahy o bezdoplatkové zóně ani v nejmenším nesplnilo naše očekávání. V mnoha problémových lokalitách neštěmického obvodu platilo už rok a půl před plošným zavedením na celé město. Sami jsme měli velká očekávání, nicméně už po pár měsících bylo jasné, že se nenaplní, naopak. Problémoví lidé se sem stěhují dál bez ohledu na to, zda doplatek dostanou,“ říká starostka Neštěmic a zastupitelka města Yveta Tomková (Vaše Ústí).

Omezení doplatků na bydlení ani nijak „nezahýbalo“ cenami nájmů, ty zůstaly stejné. Klíčové ale je, že doplatky na bydlení, na které opatření míří, nově příchozím a potažmo obchodníkům s chudobou nijak neschází.

„Doplatek na bydlení byl v celém systému dávek tou nejmenší položkou, většinou šlo o prostředky v řádech stokorun, maximálně tisíce nebo dvou tisíc. Nájemné zůstalo stejné. Paradoxně třeba právě v Mojžíři jsou nejvyšší ceny v celém městě, výjimečných není ani 15 tisíc korun měsíčně,“ doplňuje Yveta Tomková.

Příliv dalších problémových lidí pociťuje radnice Neštěmic i na běžném chodu – musí mimo jiné mnohem častěji v problémových místech uklízet, protože se téměř nonstop tvoří černé skládky. „Ráno naši pracovníci uklidí, odvezeme nepořádek a večer už je tam znovu,“ říká Tomková, jejíž radnice řeší neustálé stížnosti z problémových míst. „Rušení nočního klidu, slovní útoky a veřejný pořádek, to jsou nejčastější přestupky, ke kterým dochází,“ dodává.

To se dalo čekat…

Odborníci právě tento vývoj předpokládali.

„Když už se město rozhodne, že opatření využije, mělo by to být na velmi malém území, či dokonce na konkrétní dům, na jehož majitele – obchodníka s chudobou – potřebuje páku,“ řekl již dříve Deníku Referendum Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Jak nyní – se šestiměsíčním odstupem – reaguje vedení Ústí nad Labem? Těžko říct, na dotazy HlídacíPes.org náměstek pro sociální oblast Tomáš Vlach (ANO) během včerejšího dne neodpověděl. Jeho kolegyně v radě města, poslankyně hnutí ANO Eva Fialová, ovšem příliv nově příchozích potvrzuje.

„Přicházejí stále další a další, takže za chvíli možná převáží ta nejhorší kategorie,“ řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, v němž hodnotí čtyřměsíční zkušenost se svým sociálním experimentem, během kterého se nastěhovala do bytu v předlickém ghettu.

Zmíněný Martin Šimáček tvrdí, že hlavní zodpovědnost leží na státu, který musí starostům ukázat, že vytlačování sociálně slabých lidí neakceptuje. „Jenže klíčoví ministři práce se obvykle vydávají mezi severočeské starosty, kde se při nárazových exkurzích po vyloučených lokalitách nechají snadno přesvědčit (nebo jen utvrdit), že řešením je revidovat dávky a zbavovat se ‚nepřizpůsobivých‘,“ napsal na blog na Aktuálně.cz.

O návštěvách politiků v předlickém nebo mojžířském ghettu by ovšem mohli tamní obyvatelé vyprávět. Patří k povinným zastávkám na cestách vládních autobusů – minulý týden byla v Předlicích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), dokonce zde jednu noc přespala. Loni premiér Andrej Babiš (ANO), v roce 2016 pro změnu tehdejší šéf vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Chodí sem jak do ZOO, a že tu těch ministrů bylo. Nikdo nám nepomohl,“ uvedla před pár dny starostka Tomková pro Blesk Zprávy.

A co na to město?

„Vládní, státní a straničtí představitelé sem jezdili vždycky. Někdy to mělo větší, jindy menší význam. Bylo by odvážné tvrdit, že to žádný význam nemá, neboť to alespoň vidí, a ta zkušenost je vždy důležitá při vlastním rozhodování,“ tvrdí mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org.