Tripartita se na zvýšení minimální mzdy nedohodla
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se nedohodli na tom, o kolik by se příští rok měla zvýšit minimální mzda. Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11.000 korun. Odbory chtěly ještě o 500 korun více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10.600 korun. O zvýšení minimální mzdy tak rozhodne vláda.
Odbory i ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání zopakovaly své požadavky, které zaměstnavatelé odmítají. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už při příchodu označila růst na 11.000 korun za minimum. “Cítil jsem poměrně silnou shodu, že ke zvýšení minimální mzdy by čtvrtý rok po sobě dojít mělo,” uvedl na tiskové konferenci po jednání Sobotka. Pracovat by se mělo vyplácet, řekl. “Podpořím zvýšení na zhruba 11.000 hrubého,” dodal.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se přikláněl k názoru zaměstnavatelů. Po jednání novinářům řekl, že sám žádný návrh nepředkládá, protože minimální mzda nemá téměř žádný dopad na rozpočet. “Je to hlavně otázka dohody zaměstnavatelů a odborářů,” uvedl. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula však možnost takové dohody nevidí. Postoj zaměstnavatelů i Babiše označil za neadekvátní.
“Rozhodnutí bude muset udělat vláda, je evidentní, že mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ke konsenzu dojít nemůže,” řekl novinářům Středula. Šéf ČMKOS také odmítl argumenty, že by zvýšení minimální mzdy mohlo mít negativní důsledky pro podniky. Navzdory stejným obavám na ně nedošlo ani při předchozích změnách minimální mzdy, řekl.
Marksová novinářům řekla, že zazněly obvyklé argumenty, sama se přiklání k názorům odborů. “I když navýšíme minimální mzdu na 11.000 hrubého, tak je to čistého 9600 korun, to je pořád pod hranicí chudoby,” řekla novinářům.
Podle informací ČTK padl na jednání i názor, že minimální mzda by měla být zrušena. Už před jednáním prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý novinářům řekl, že institut minimální mzdy považuje za zbytný. “Akceptujeme postupné a pozvolné navyšování minimální mzdy. Buďme však reální,” uvedl v tiskové zprávě prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Středula si během jednání na twitteru stěžoval, že zaměstnavatelé zaměstnance potřebují, ale minimální mzdu zvýšit nechtějí. “Co vlastně chtějí? Zisky a bídu,” uvedl. Dlouhý ho za výrok tvrdě kritizoval, označil ho za jeden z “nejnehoráznějších, který od něj kdy slyšel”. “Je to jasná urážka všech podnikatelů,” dodal rovněž na twitteru.
Naposledy měsíční minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun. Vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26.480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10.592 korun. Loni ve čtvrtém kvartále činil průměrný výdělek 28.142 korun, z toho 40 procent je 11.257 korun.
Minimální mzdu pobíralo v loňském roce podle dostupných údajů zhruba 115.000 zaměstnanců, tedy tři procenta. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. Údaje za letošní první pololetí budou na přelomu září a října, dodal. Loni činila měsíční minimální mzda 9200 korun, na začátku letošního roku se zvýšila na 9900 korun.
MPSV připraví návrh, který má garantovat mzdy řidičů autobusů
Ministerstvo práce a sociálních věcí připraví legislativní návrh, který by garantoval mzdy řidičů ve veřejné autobusové dopravě. Po dnešním jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů s krajskými tripartitami to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dopravní odbory kvůli nízkým platům řidičů linkových autobusů hrozí stávkou. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) kvůli tomu svolala na 3. srpna pracovní schůzku.
Odbory dlouhodobě požadují stanovení nejnižší mzdy pro řidiče jezdící na linkách objednaných a dotovaných kraji. Na začátku června předsednictvo Odborového svazu dopravy odsouhlasilo přípravu stávky za předpokladu, že vláda a kraje s odbory nezahájí do dvou měsíců intenzivní jednání o problému nízkých platů řidičů linkových autobusů.
“Shodli jsme se na tom, že by paní ministryně Marksová měla předložit vládě návrh legislativního řešení tak, abychom garantovali, že bude zajištěno důstojné a spravedlivé odměňování řidičů ve veřejné autobusové dopravě,” uvedl Sobotka.
Předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák zdůraznil, že regionální autobusová doprava spadá pod kraje. “Představa někoho, že by to bylo centrálně řízeno, je naivní a nezodpovědná,” uvedl. Podle něj se u členů svazu mzdy řidičů pohybují mezi 22.000 a více než 25.000 korun. Jako řešení by spíše doporučoval, aby kraje při vypisování tendrů na zajištění autobusové dopravy využívaly více hodnotících kritérií, a ne pouze nejnižší cenu.
Odborům se nelíbí, že kraje vyhlašují veřejné zakázky na dopravní obslužnost na základě nejnižší ceny. Vyhrávají tak firmy s nejnižšími náklady, tedy i mzdami pro řidiče. Odboráři navrhují, aby vláda stanovila obecně platným právním předpisem minimální mzdu řidičů v rámci veřejných zakázek. Předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík dnes novinářům řekl, že za minimální mzdu, která by měla být předpisem stanovena, považuje 130 korun na hodinu.
Veřejnou autobusovou dopravu pro kraje zajišťuje zhruba 11.000 řidičů. Kvůli nízkým platům je kvalitních šoférů nedostatek, podle Pomajbíka jich chybí asi 6000.
