Tři tisíce lidí je v Královehradeckém kraji ohroženo sociálním vyloučením

V Královéhradeckém kraji je ohroženo sociálním vyloučením odhadem více než 3000 lidí, většinou jde o Romy. V kraji sociální vyloučení charakterizuje existence jednotlivých domů v městské zástavbě nebo na samotě. Takových míst jsou v kraji desítky. Nikde nelze hovořit o takzvaných ghettech, zjistila ČTK od zástupců samospráv, hejtmanství a Agentury pro sociální začleňování.

“Podle odhadu obcí s rozšířenou působností (ORP) z letošního roku žije v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) zhruba 3500 osob. Odhadujeme, že podíl příslušníků romské menšiny tvoří 75 procent z celkového počtu osob žijících v SVL,” uvedla pro ČTK mluvčí kraje Sylvie Velčovská.

Sociálně vyloučenou lokalitou se rozumí oblast obývaná hlavně lidmi, kteří žijí v chudobě, izolaci, v nevyhovujících podmínkách. Na takových místech je vyšší kriminalita a naopak nízká úroveň vzdělání.

“Dvanáct obecních úřadů ORP z 15 v letošním roce uvedlo, že se v jejich správním obvodu nachází minimálně jedna sociálně vyloučená lokalita. Problematika sociálně vyloučených lokalit se týká celkem 26 obcí na území Královéhradeckého kraje,” sdělila Velčovská.

Jsou například v Broumově, Kostelci nad Orlicí, Hořicích, Jaroměři, Hradci Králové, Náchodě, Novém Bydžově, Rychnově nad Kněžnou nebo Trutnově.

“Tato identifikace se však neopírá o jednotnou metodiku, jde o subjektivní posouzení ze strany příslušného ORP,” dodala mluvčí.

V sedmitisícovém Broumově bylo podle Agentury pro sociální začleňování loni přes 20 sociálně vyloučených míst, většinou zchátralých bytových domů, v nichž žilo 600 až 800 lidí, převážně Romů.

“V roce 2014 bylo těchto lidí okolo 900, před dvěma lety počet klesl na 600 až 700 a od té doby je zhruba stejný,” řekl ČTK starosta Broumova Jaroslav Bitnar.

Problém podobného rozsahu mají také v pětitisícové Úpici na Trutnovsku. Obě města se od utlumení výroby v textilkách v 90. letech potýkají s nižší životní úrovní a s omezenou nabídkou práce. Starosta Úpice Petr Hron ČTK řekl, že ve 14 zchátralých bytových domech žije odhadem více než 600 lidí ohrožených sociálním vyloučením.

“Textilky měly vlastní bytové domy, jež pak byly levně k prodeji. Chytili se toho lidé, kteří podnikají se sociálním bydlením, a problém byl na světě. Do Úpice se stěhují lidé třeba i z Liberce, Trutnova, Broumovska,” řekl ČTK Hron.

Broumov i Úpice jsou v hradeckém kraji jedny z nejpostiženějších měst tzv. obchodem s chudobou, proto také zavedly bezdoplatkové zóny. Jde o to, že noví přistěhovalci nemají nárok na doplatek na bydlení od státu. Města se tak brání tomu, aby vznikala místa, kde se budou koncentrovat problémoví obyvatelé.

“Zavedli jsme to v první polovině roku, máme to na jednotlivá čísla popisná, kde jsme vnímali problém. Situace se stabilizovala,” řekl ČTK místostarosta Broumova Kamil Slezák. Úpice zavedla před rokem opatření plošně na celé město, což ale vadilo krajskému úřadu.

“Zrušili nám to. Budeme to nově chystat podle jiného klíče, přímo na ulice,” řekl ČTK Hron. Ve stotisícovém Hradci Králové je vzhledem k počtu obyvatel problém téměř zanedbatelný. Lidí, které lze označit za ohrožené sociálním vyloučením, je podle magistrátu odhadem 120, a to většinou na ubytovnách. Z vyjádření zástupců hejtmanství vyplývá, že v posledních pěti letech se počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách drží na zhruba stejné úrovní, a to mezi 2500 až 3500 lidí.