Trest pro extremistu Bartoše za knihy a projevy přezkoumá Nejvyšší soud
Verdikt nad předsedou krajně pravicové Národní demokracie Adamem B. Bartošem, který dostal podmínku za protižidovské texty a projevy, ještě přezkoumá Nejvyšší soud. Podle databáze InfoSoud obdržel Obvodní soud pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, začátkem ledna dovolání. Je to patrné z justiční databáze. Ten by měl nyní dovolání předat spolu se spisem do Brna k Nejvyššímu soudu.
Obvodní soud vyměřil Bartošovi dva roky vězení s podmínečným odkladem na tři roky za trestné činy popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Toho se Bartoš dopustil vydáváním protižidovských knih, článků a komentářů a za protižidovské, protimigrantské a protiislámské projevy. Rozhodnutí loni v listopadu potvrdil odvolací Městský soud v Praze. Podle jeho předsedy Jana Kareše uložil prvoinstanční soud relativně nízký trest, ale přihlédl k tomu, že Bartoš podle svých slov “již od předmětného jednání upustil”. Důkazy však podle něj vyhodnotil správně, a nebylo potřeba rozhodnutí Obvosního soudu měnit.
Potvrzený antisemita
Jak vyplývá ze zdůvodnění rozsudku, Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popíral a hájil se tím, že má právo na “svobodný projev”.
Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzýval k násilí. Připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli makety šibenic určené pro tehdejší vládu. Předseda Národní demokracie měl na pódiu v ruce oprátku.
Justice už dříve Bartoše potrestala roční podmínkou za text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které odmítl Nejvyšší soud. Poté neuspěl ani s ústavní stížností.
Dezinformátor a miláček českých prezidentů
Adam B. Bartoš krom dalšího spolupracoval se šéfredaktorem prokremelského dezinformačního webu Aeronet, která vystupuje pod anonymní značkou Vedoucí kolotoče. Vydal mu publikaci „Human ex machina: Úsvit posthumanismu a vlády strojů“, v níž autor klade otázky známé ze spikleneckých teorií, například: „Kdo jsou lidé, kteří mají dar dlouhověkosti a řídí procesy na Zemi napříč staletími? Co je to Syndikát a jaké jsou jeho záměry s lidstvem? A končí lidstvo, když vyvolalo démona umělé inteligence, která ho brzy předčí? Je řešení v útěku do kosmu a v kolonizaci dalších planet a pro jaké vyvolené je tato cesta vzhůru určena? A co se stane s námi, kteří zde zůstaneme?“
Bartoš je i pravidelným respondentem ruských propagandistických webů, pravidelně jej cituje i ruskou vládou placený Sputnik. Svého času jej prezident Václav Klaus označil za „geniálního novináře“. Těší se i přízni současného prezidenta, Miloše Zemana. Ten jej oficiálně pozval na Pražský hrad jako hosta u příležitosti předávání státních vyznamenání. Bartoš je známý také kvůli svému seznamu pravdoláskařů a lidí židovského či domněle židovského původu aktivních ve veřejném životě.