Trest pro antisemitu Bartoše platí. Soud potvrdil dvouletou podmínku

Odvolací pražský městský soud dnes uložil předsedovi krajně pravicové Národní
demokracie Adamu B. Bartošovi dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou
za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů a za protižidovské,
protimigrantské a protiislámské projevy. Muž se tím dopustil trestných činů
popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa.
Rozhodnutí je pravomocné.

Odvolací senát potvrdil lednový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Podle
předsedy Jana Kareše uložil soud relativně nízký trest, ale přihlédnul k tomu,
že Bartoš podle svých slov “již od předmětného jednání upustil”. Důkazy však
podle něj vyhodnotil správně, a nebylo potřeba jeho rozhodnutí měnit.

Podle soudů Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích
nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti.
Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými
se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a
muslimů. Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na “svobodný projev”.

Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval,
že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé
přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k
násilí. Muž připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi
příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Předseda Národní
demokracie měl na pódiu v ruce oprátku.

Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který
zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy
Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal
vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš
Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na
počátku ledna odmítl Nejvyšší soud.