Trest pro antisemitu Adama B. Bartoše za protižidovské tresty platí. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání

Nejvyšší soud odmítl dovolání předsedy krajně pravicové extremistické Národní
demokracie Adama B. Bartoše, který loni dostal dvouletý podmíněný trest s
tříletou zkušební dobou za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů.
Verdikt tak platí. Uvedla to Česká televize (ČT). Trest za popírání a
schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa

vyměřil Bartošovi loni v lednu Obvodní soud pro Prahu 1. V listopadu pak
rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze.

Podle pražských soudů Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých
projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze
negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a
neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti
židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popíral a hájil se tím, že
má právo na “svobodný projev”.

Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval,
že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé
přímo popírají holocaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzýval k
násilí.

Justice už dříve Bartoše potrestala roční podmínkou za text, který zanechal u
pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl
obviněn a odsouzen za ni Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal na přelomu 19. a
20. století vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval
například pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti
pravomocnému rozsudku podal dovolání, které odmítl Nejvyšší soud. Poté neuspěl
ani s ústavní stížností.