Téměř 60% Čechů si myslí, že by se romské děti měly vzdělávat v běžných třídách
Více než polovina Čechů považuje společné vzdělávání za správnou cestu,
ukázal loňský průzkum, který pro Českou odbornou společnost pro inkluzivní
vzdělávání (ČOSIV) realizovala agentura IPSOS. Celkem tento názor podpořilo 57
procent respondentů. Ve věkové skupině mezi 36 a 53 lety, která mívá děti ve
školním věku, to bylo 62 procent lidí.
Integrace dětí se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním do
běžných škol může být podle názorů veřejnosti prospěšná také pro jejich zdravé
spolužáky. Domnívá se to více než šedesát procent lidí.
Romské děti by se měly vzdělávat v běžných třídách podle 59 procent Čechů,
přičemž mezi středoškoláky a vysokoškoláky je tento názor častější, myslelo si
to 64 procent z nich. V případě dětí cizí státní příslušnosti se domnívalo 78
procent dotázaných, že by měly být vzdělávány v běžných třídách, mezi
respondenty se středoškolským a vysokoškolským vzděláním to bylo dokonce 85
procent.
Děti s tělesným postižením by se v běžných třídách spolu s ostatními dětmi
měly vzdělávat podle 73 procent respondentů. Děti se zrakovým nebo sluchovým
postižením by se měly vzdělávat v běžných třídách podle necelých 40 procent
respondentů.
Podmínky pro společné vzdělávání se změní od září, kdy se začne uplatňovat v
praxi takzvaná inkluzivní novela školského zákona. Ministerstvo školství vidí
její hlavní přínos v tom, že škola, kde se postižený nebo znevýhodněný žák
vzdělává, bude mít nárok na zaplacení nezbytných podpůrných opatření ze státního
rozpočtu.
Děti s řadou handicapů se přitom společně se zdravými většinou vzdělávají už
nyní. ČOSIV uvádí, že podle statistik ministerstva školství je v běžných školách
integrováno 81 tělesně postižených žáků a 61 procent dětí se sluchovým a
zrakovým postižením.
Jiná je situace u dětí s lehkým mentálním postižením. Devadesát procent z
nich se vzdělává mimo hlavní proud. "Řada výzkumů a analýz zároveň poukazuje na
skutečnost, že diagnóza lehké mentální postižení je často přidělována sociálně
znevýhodněným nebo romským dětem, které ve vzdělávání znevýhodňuje jejich
rodinné zázemí," uvádí analýza.
Připomíná, že mezi dětmi vzdělávanými podle redukovaných osnov pro lehce
mentálně postižení jsou v příliš velké míře zastoupeni Romové. Zatímco v české
populaci jsou jich odhadem tři procenta, v této skupině žáků představují bezmála
třetinu.
Jejich většinou oddělené vzdělávání má negativní vliv nejen na objem
znalostí, ale také na jejich ambice, upozorňuje analýza. Ve speciálních třídách
se podle ní kumulují děti s nízkými vzdělanostními aspiracemi, takže si je
vzájemně potvrzují nebo ještě snižují. Vzdělávání v běžných třídách podle autorů
analýzy zvyšuje cíle, jichž by chtěli žáci při své vzdělávací dráze dosáhnout.
Také z toho pak vyplývá, že děti z takzvaných praktických škol, mnohem
častěji než jejich vrstevníci končí v těch nejjednodušších učňovských oborech.
Podle autorů analýzy je jejich nabídka velmi omezující směrem k budoucímu
uplatnění, často znamená velmi nízkou mzdu. Loňská analýza dat z průzkumu v
sociálně vyloučených lokalitách z roku 2011 také ukázala, že placenou práci
vykonávalo výrazně více Romů, kteří absolvovali základní vzdělání v běžné ZŠ,
než Romů, kteří mají za sebou ZŠ praktickou.
Změny ve společném vzdělávání, které nastanou od září, jsou velmi
diskutovaným tématem. Panují obavy, zda budou dostatečně metodicky, personálně i
finančně zabezpečeny. Množí se žádosti o dodatečný odklad náběhu nového systému,
který ale ministryně školství Kateřina Valachová zásadně odmítá. Nároky dětí na
podporu v běžných školách existují již nyní a novela prý znamená hlavně lepší
financování. Žádnou revoluční změnu ve školách ministerstvo neočekává.
