Svět si připomíná konec 2. světové války, nejničivějšího konfliktu v dějinách lidstva. Ze spojence se stal agresor, zaznívá na adresu Ruska

Pro romskou komunitu představuje tento den připomínku nejen hrůz, kterým naši předci čelili během války, ale také odhodlání a sílu přežít a bojovat za spravedlnost. Uvedla dnes ve svém prohlášení zastřešující organizace romských a proromských organizací RomanoNet.

“Druhá světová válka zanechala hlubokou stopu v životech mnoha Romů a Sintů. Byli systematicky pronásledováni a vražděni nacisty v rámci jejich rasových politik. Je důležité si pamatovat ty, kteří byli oběťmi holocaustu, a připomínat si jejich utrpení a odvahu,” uvádí se v prohlášení

“Dnes, kdy slavíme osvobození a konec hrůz války, připomínejme si nejen oběti, ale také jejich odhodlání bojovat za svobodu a lidská práva. Romská komunita se stále potýká s diskriminací a nerovnoprávností a proto je důležité pokračovat v boji za naše práva a uznání,” dodal RomanoNet.

“Dnes je den, kdy bychom se měli připomenout zbytečně zmařené životy lidí, obětí 2. světové války a holocaustu. Stop nenávisti. Již nikdy více!” uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

Petr Pavel: Rusko rozpoutalo válku, která si ničivostí nijak nezadá s druhou světovou

Pietního aktu na Vítkově se zúčastnil prezident Petr Pavel, který vystoupil s projevem, ve kterém uvedl, že za druhé světové války byly zmařeny miliony životů civilistů a způsobeny škody nepředstavitelné materiální hodnoty kvůli zvrácené ideologii rasové nadřazenosti, řekl v úvodu Pavel. Díky těm, kdo se aktivně postavili na odpor zlu, mohly podle něj další generace prožít své životy v míru.

Za historický paradox označil, že Sovětský svaz byl tehdy podstatnou součástí spojenecké koalice v boji proti agresi a nyní se Rusko samo stalo agresorem a rozpoutalo na evropském kontinentu válku, která si nijak nezadá s druhou světovou svojí ničivostí na životech i materiálních hodnotách. “Můžeme to vidět už více než dva roky každý den, jak se konflikt vyvíjí v neprospěch Ukrajiny,” doplnil. Naproti tomu poražené, tehdy nacistické Německo se stalo po hluboké reflexi demokratickou zemí podporující mír a stabilitu v Evropě a pomáhající i v širším okolí, řekl Pavel.

Podle premiéra Petra Fialy současný brutální váleční konflikt může skončit jen tak, že agresor bude poražen a všichni udělají pro úspěch Ukrajiny, co mohou. Všichni, kdo bagatelizují nebo nějak zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu České republice, uvedl.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika je silným spojencem Ukrajiny. “Patříme mezi země, které nejen poskytují tu vojenskou materiální pomoc, ale poskytujeme i výcvik na Libavé, kde jsme schopni vycvičit každoročně na 4000 ukrajinských vojáků,” řekla po ukončení ceremoniálu. “Rozhodně to ale není Armáda České republiky ani ministerstvo obrany, kdo by si přál ten konflikt nějakým způsobem eskalovat. Je tomu přesně naopak. Nejvíc si mír přejí čeští vojáci a ministryně obrany,” dodala.

Opoziční politik Karel Havlíček uvedl, že každá válka končí mírem. “Musí se jednat a je to pochopitelně na velmocích, i když Česká republika je součástí silného uskupení Evropské unie, je to o Spojených státech. A společně s Ukrajinou se válka musí ukončit mírovým jednáním. Myslím, že i Ukrajina se kloní k tomu, že jednání jsou nezbytná. Jsme přesvědčení, že o co dříve ta jednání budou, o to lepší pozici si Ukrajina připraví pro ukončení konfliktu,” řekl novinářům.

Pavel povýšil na návrh vlády ředitele BIS Koudelku na generálmajora

U příležitosti oslav konce 2. světové války prezident Petr Pavel Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších 11 vojáků, policistů či hasičů.

Prezident po ceremoniálu řekl, že jmenování generálem nebo povýšení do vyšší generálské hodnosti je pro každou ženu či muže v uniformě velice prestižním dnem a naplněním dlouhých let práce a přípravy. “Je ale také výrazem odpovědnosti, odpovědnosti nejenom lidem a entitám, které budete řídit, ale také odpovědnosti k politickému vedení vašich resortů,” řekl generálům. Dodal, že nemyslí osobní loajalitu vůči konkrétním politikům, ale loajalitu vůči zemi a snahu poskytovat jejímu vedení co nejlepší odbornou radu. Prezident také poděkoval manželkám a partnerkám generálů.

U jmenování generálů na Hradě byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i premiér Fiala. Ř

Vzpomínkové akty u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války se uskutečnily také například v Brně, Pardubicích, Havlíčkově Brodě nebo Liberci. V Hranicích se konal slavnostní nástup jednotek české i americké armády. Předseda Senátu Vystrčil a pražský primátor Svoboda se také zúčastní pietního aktu k uctění památky vítězů nad nacismem na pražských Olšanských hřbitovech.

Dnes večer se Strakova akademie, tedy sídlo české vlády, slavnostně nasvítí do české trikolóry.

Druhá světová válka: Nejničivější konflikt v historii lidstva

Druhá světová válka, která trvala od roku 1939 do roku 1945, byla s více než 62 miliony obětí na životech největším a nejničivějším vojenským konfliktem v historii lidstva. Brzy po okupaci zbytku Československa 15. března 1939 vypukla válka v Evropě. Začala dne 1. září 1939, když nacistické Německo přepadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Spojené království a státy Commonwealthu Německu válku. 17. září napadl Polsko i Sovětský svaz (SSSR). Německé invazi do Polska předcházela jeho smlouva o neútočení se SSSR, takzvaný pakt Ribbentrop–Molotov, podepsaná 23. srpna 1939. 

V květnu 1940 Německý Wehrmacht na rozkaz Adolfa Hitlera překročil hranice Belgie, Nizozemska a Lucemburska, a poté obešel obrannou Maginotovu linii. Po rychlé porážce francouzské armády vstoupila německá vojska 14. června do Paříže. Francie kapitulovala 22. června 1940 a do listopadu 1942 německá armáda postupně obsadila celou zemi.

Sovětský svaz se stal jedním ze Spojenců druhé světové války proti Ose Berlín–Řím–Tokio poté, co nacistické Německo zahájilo dne 22. června 1941 proti němu rozsáhlou a ničivou operaci Barbarossa.

Válka se rychle rozšířila a zahrnula mnoho národů po celém světě, včetně všech velmocí té doby, které se rozdělily do dvou opozičních vojenských aliancí: Spojenců a Osy.

Druhá světová válka byla také svědkem holokaustu, systematického vyhlazování Židů, Romů a dalších skupin nacistickým Německem.

Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb ve dnech 6. a 9. srpna 1945 na města Hirošima a Nagasaki, kapitulovalo Japonsko 2. září 1945.