Studie: Segregace Romů v českých školách přetrvává. Romské děti jsou častěji než v minulosti posílány do speciálních tříd
V České republice je segregace Romů ve vzdělávání stále vážným a rozšířeným problémem, který má negativní dopady na životní šance a lidská práva romských dětí. Romské děti čelí stejnému vyloučení jako před pěti lety. V Česku zůstává na 130 segregovaných škol, kde tvoří Romové minimálně třetinu žactva. Častěji než v minulosti je využíváno přesouvání romských žáků do speciálních tříd běžných škol. Zatímco Romové tvoří pouze tři procenta celkové populace žáků, ve speciálních třídách mají podíl až 22 procent. To jsou hlavní zjištění studie PAQ Research a STEM pro Ministerstvo školství.
Podle studie se situace příliš nezměnila ani po zavedení inkluze v roce 2016, která měla za cíl začleňovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd. Inkluze se více daří dětem se speciálními potřebami z většinové společnosti než romským dětem z chudých sociálně vyloučených prostředí. Tím se nadále udržuje segregace romských dětí, které jsou často odsouzeny ke špatnému vzdělání a chudobě.
Segregované školy se podle studie nachází po celém Česku. “Počet škol s třetinovým zastoupením Romů se nemění, těch s alespoň 50 či 75 procenty od roku 2017 dokonce mírně vzrostl,” uvádí Karel Gargulák z PAQ Research. “Problém se netýká všech romských žáků. Segregace dopadá zejména na část těch, co žijí v chudobě a sociálním vyloučení,” dodává Gargulák.
Počty základních škol s více než 33% romských žáků
Studie uvádí, že speciální třídy a školy (bývalé praktické) s vysokým podílem romských žáků se nachází ve všech koutech republiky. “Nachází se i tam, kde romská populace není nijak početná, tvoří okolo 2–8 procent. Vysoký podíl Romů v tamních speciálních školách a třídách proto nemůže být vysvětlen prostorovou koncentrací,” říká Karel Gargulák. “Celkem mají Romové 22% podíl ve speciálních třídách běžných škol a 15% ve speciálních školách. To absolutně neodpovídá jejich celkové populaci, která se mezi žáky stabilně pohybuje okolo 3 %,” dodává.
Podíl romských žáků ze všech žáků podle typu školy ve speciálních třídách (v %)
Praxe školských poraden, které mají diagnostikovat a poskytovat podporu žákům se speciálními potřebami, je také problematická. Poradny často používají zastaralou diagnostiku a jejich výsledky se v různých částech republiky nevysvětlitelně liší.
“Když přijde romské dítě do školní poradenského zařízení (ŠPZ), oproti dítěti z majority uslyší desetkrát častěji diagnózu lehkého mentálního postižení. Poradny mohou zaměňovat projevy sociokulturního znevýhodnění, jako jsou omezené jazykové schopnosti, za vrozené postižení,” uvádí Karel Gargulák.
Některé poradny také podporují segregaci tím, že považují speciální školy za lepší pro romské děti, i když takový úsudek není založen na objektivním hodnocení pedagogického přístupu na speciálních školách.
Shrnutí doporučení z výzkumu
Posílit podporu i kontrolu práce školských poradenských zařízení (popř. zcela převzít jejich vedení od krajů). Posílit jejich propojení se sociální prací
Posílit pravomoci ČŠI ve změně nekvalitního vedení poraden i základních škol (pokud opakovaně dochází k problémů ve vzdělávání či odmítání dětí apod)
Ze strany MŠMT či ČŠI detailněji a pravidelně monitorovat klíčové faktory segregace a vyzývat zřizovatele škol a školských poradenských zařízení k nápravě. V prvé řadě zajistit nápravu segregačně designovaných spádových oblastí
Dát školám v oblastech s výskytem segregovaných škol zvýšenou podporu. Zajistit podpůrné pozice a posílit spolupráci se sociální oblastí
Posílit předškolní vzdělávání v širší oblasti okolo segregovaných škol. Docházka by měla činit alespoň 90 procent. Navyšovat kapacity, redukovat náklady rodičů
Zvýšit připravenost ředitelů, učitelů, asistentů pedagogů na vzdělávání žáků z odlišného sociokulturního prostředí
Poskytovat všem žákům jednotný kurikulární základ, ale individualizovat výuku
Omezit sociální faktory vzdělávací neúspěšnosti v oblastech segregovaných škol (bytová nouze a segregace, předlužení a další projevy nestability)
Vyjasnit působení a roli speciálního školství. Nastavit užší spolupráci místní speciální školy s běžnými školami. Vymezit úlohu speciálních škol jako metodických center. Omezit provázání speciálních škol a přípravných tříd v nich.
