Studie: Čeští žáci podporují menšiny, ale nejsou občansky aktivní

České děti podporují rovnost menšin a zajímají se o životní prostředí, oproti
svým zahraničním vrstevníkům se ale do občanských aktivit moc nehrnou. Ukázala
to dnes zveřejněná mezinárodní studie občanské výchovy International Civic and
Citizenship Education Study (ICCS 2009), které se v loňském roce zúčastnili žáci
osmých tříd z 38 zemí světa. Co se týká znalostí z občanské nauky, skončili
mladí Češi na 18.místě, oproti měření v roce 1999 se však zhoršili nejvíc ze
všech.

"Čeští žáci prokázali ve srovnání s ostatními nadprůměrné znalosti," uvedl
koordinátor výzkumu Petr Soukup s tím, že průměr získaných bodů byl 500 a Češi
získali 510.

"Žáci téměř jednohlasně podporují rovnost práv, postavení v politice a stejné
odměňování obou pohlaví a současně více než polovina mladých souhlasí s tím, že
hlavní prioritou žen by měla být výchova dětí," komentovali výsledky studie
zástupci Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který prováděl měření na 144
českých školách. Podle Soukupa tedy není jasné, jestli děti tyto postoje
deklarují, protože si to opravdu myslí, nebo proto, že je to takzvaně "politicky
korektní".

Velkou toleranci také mladí Češi vyjádřili ohledně etnických menšin,
přistěhovalců a v otázkách náboženství. Stejně jako zbytek české populace ale
není ani většina čtrnáctiletých žáků věřící.

České děti jsou však podprůměrné v zapojení do veřejného života. Pokud se
angažují, pak jen ve škole, třeba při volbě do školních parlamentů. Ani v
budoucnu se pak podle výzkumu neplánují zapojovat do veřejného života a
politiky. Ochotu jít volit například v parlamentních volbách vyjádřilo zhruba 60
procent dětí, do Evropského parlamentu by ale šlo volit jen 38 procent žáků.

"Poměrně nízká je důvěra českých žáků ve vybrané instituce, zejména v
politické strany (28 procent žáků) a parlament (33 procent), tyto hodnoty jsou
podprůměrné i z hlediska mezinárodního srovnání," uvádí zpráva. České děti
naproti tomu důvěřují armádě, policii, škole, soudům a médiím. Při hodnocení
učitelů také většina žáků uvedla, že jsou jim jejich kantoři schopni naslouchat
a pomoci.

Výzkum byl zaměřen na občanské znalosti a postoje žáků 8.ročníků základních
škol a tercií na gymnáziích. Výrazně lépe si přitom vedli gymnazisté, celkově
české děti předběhly třeba Slovinsko, Norsko nebo Belgii. Oproti měření v roce
1999 byl však u českých dětí zaznamenán statistický pokles o deset bodů, podobně
se propadli také slovenští, polští nebo bulharští žáci. Výzkum byl financován z
Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu, v ČR se do něj zapojilo přes
4600 žáků a 1600 učitelů.