Studentka kriminalistiky Denisa Hamáčková: Kdybych byla v úzkých, dokážu se ubránit. Chci jít na vysokou, láká mě studium práva

Proč jsi se rozhodla právě pro obor prevence kriminality?

Byla jsem přijata na uměleckou školu na obor maskér. Přijímací zkoušky na umělecké školy proběhly v lednu, zatímco na střední školy až v dubnu, takže jsem měla přijímačky hotové dříve. Maminka mě přesto přemlouvala, abych zkusila přijímačky na policejní školu v Hrdlořezích. Bohužel mě nepřijali, byla jsem pár míst pod čarou. V září jsem se pokusila o přijetí na Trivis a díky dobrému vysvědčení z deváté třídy mě vzali. Studuji tam už pátým rokem a jsem velmi spokojená.

Nebyla to velká změna?

Výrazným rozdílem mezi oběma školami byly přijímací zkoušky. Zatímco na umělecké škole jsme tvořili výtvarná díla, na policejní škole nás čekaly fyzické testy, takže jsem musela být ve skvělé kondici. Přesto jsem velmi ráda, že jsem si vybrala policejní školu. Měla jsem tam řadu fascinujících zážitků, včetně návštěvy patologického oddělení a účasti na pitvě. S tím, co jsem tam prožila, jsem opravdu spokojená.

Pitva člověka? K čemu vám to je?

Jako budoucí kriminalistka musím být připravená na vše. Měli jsme štěstí na skvělou doktorku, takže to nebylo tak nepříjemné. Ukázala nám různé orgány, mozek a další části těla, což bylo nejen fascinující, ale také velmi poučné. Naše příprava zahrnuje i práci v terénu, kde se bohužel někdy setkáváme i s případy úmrtí.

Co si máme představit pod názvem oboru prevence kriminality?

Prevence kriminality znamená zabránit páchání zločinů, a proto se zaměřujeme na vytváření a zkoumání různých teorií, jak tomu předejít. Na škole jsme například analyzovali naše vlastní okolí, abychom zjistili, zda se tam lidé cítí bezpečně a jaké změny by uvítali. Mapovali jsme nebezpečné ulice a navrhovali možná zlepšení, jako je zvýšení přítomnosti policie nebo lepší noční osvětlení. Právě na taková opatření se soustředíme.

Jaké předměty tě nejvíce baví a proč?

Nejvíc mě baví kriminalistika. Řešíme tam reálné případy v připravených místnostech, kde musíme zjistit, co se stalo, zapisovat stopy a vytvářet teorie. Naše škola často využívá skutečné případy, protože u nás učí bývalí kriminalisté a právníci, kteří nám předávají své zkušenosti. To nám umožňuje se do případů vžít a zkusit je vyřešit. I když jsem menší a nemám tolik síly, baví mě také střelecká příprava, kde rozebíráme zbraně a chodíme střílet. Dále mě baví sebeobrana.

Dokážeš se tedy efektivně ubránit napadení?

Učíme se základům sebeobrany, které jsou klíčové pro ochranu policistů. Používáme různé pomůcky, jako jsou makety a cvičné zbraně, a skrze praktická cvičení se učíme, jak efektivně reagovat na různé útoky. Díky těmto tréninkům bych se v krizové situaci dokázala ubránit. Tato praktická příprava je nezbytná pro budoucí policejní profesi.

Jaké jsou tvé nejlepší vlastnosti a pomáhají ti ve studiu?

Mám fotografickou paměť, což mi umožňuje rychle a snadno se naučit jakýkoli text. Stačí mi pouhá hodina před školou, abych si prohlédla materiály a uložila je do paměti. Díky tomu mohu svůj čas využívat mnohem efektivněji. Navíc jsem fyzicky zdatná díky mnohaletému sportovnímu tréninku.

Co bys ráda dělala po skončení studia?

Po ukončení vyšší odborné školy plánuji pokračovat na vysokou školu, přičemž mě nejvíce láká studium práva. Můj skvělý učitel ve mně probudil skutečný zájem o tento obor, a proto vážně uvažuji o právnické fakultě v Plzni. To je můj další cíl. Nicméně, upřímně řečeno, nevím, co přinese budoucnost, takže zatím nechávám věcem volný průběh.

Kdo nebo co bylo tvojí největší motivací ve studiu?

Rodiče mě vždy podporují a pomáhají mi dosáhnout všech mých cílů. Velkou oporu mám také v přátelích a spolužácích, včetně starších studentů na vyšší odborné škole. Významnou roli hraje i organizace ROMEA, která mi poskytuje cennou pomoc, zejména v oblasti doučování a týmové práce.

Jak relaxuješ, když je ve škole hodně učení?

Obvykle si lehnu na gauč a koukám na filmy, které mě baví, nebo si jen poslouchám hudbu. Také ráda trávím čas venku, například s kamarádkou v kavárně. Relaxace pro mě znamená vypnout od školy a soustředit se na jiné aktivity, což mi pomáhá nabrat novou energii. Kromě toho se také věnuji kosmetice, což je můj další koníček. Občas líčím lidi na různé akce. Nedávno jsem například v rámci mistrovství světa v ledním hokeji v Praze ve fanzóně kreslila lidem českou vlajku na tvář. Spolupracuji s různými firmami a osobnostmi.

Proč jsi žádala o stipendium a jak ti stipendium pomohlo?

Žádala jsem o stipendium kvůli finančním obtížím v rodině způsobeným nemocí mé matky. Jediný příjem v domácnosti máme od mého otce, a tak je stipendium pro mě klíčové – umožňuje mi studovat na soukromé škole, kam bych si jinak nemohla dovolit jít. Organizace ROMEA mi od začátku střední školy poskytuje podporu, včetně doučování angličtiny a nyní i češtiny. Díky nim mám nejen finanční, ale i psychickou a materiální oporu. Pravidelně se účastním setkání s dalšími studenty z celé země, kde sdílíme naše zkušenosti a podporujeme se navzájem. Vědomí, že mám kdykoliv někoho, na koho se mohu obrátit, mi dává pocit jistoty.

Co bys ráda vzkázala ostatním stipendistům ve stipendijním programu organizace ROMEA?

Studium může být náročné, je ale důležité, aby se studenti nevzdávali, i když se ocitnou na dně. Ze dna se dá totiž skvěle odrazit. Dělají to hlavně pro sebe, a proto by neměli ztrácet víru. Studujte, protože to má smysl!

Máš nějaký oblíbený citát nebo motto, které tě inspiruje?

Antoine de Saint-Exupéry jednou řekl: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.“

Kde se vidíš za 10 let

Po úspěšném dokončení odborné školy plánuji pokračovat ve studiu práva. Doufám, že za 10 let budu mít svou vlastní rodinu a vybuduji si své zázemí. Chci být prostě a jednoduše šťastná a úspěšná.