Středoškoláci a středoškolačky jsou netolerantní k Romům,

Průzkum, který v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007
realizovala v září společnost Člověk v tísni a výzkumná agentura NMS, ukázal, že
vůči některým skupinám obyvatel vyjadřují středoškoláci a středoškolačky
negativní postoj nebo jsou ve vnímání ovlivněni předsudky. Z průzkumu dále
vyplynulo, že názory mladých lidí jsou na některé skupiny formovány pouze médii.

Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 1 685 respondentů a respondentek
ze všech typů středních škol (tj. gymnázií, SOU, SOŠ a SŠ) z celé ČR. Největší
počet středoškoláků a středoškolaček (80 %) odsuzuje drogově závislé. 76 %
respondentů se negativně staví k příslušníkům romské menšiny. Ještě o tři
procenta více mladých lidí (79 %) se kloní k názoru, že problémy Romů souvisí s
tím, že se nedokáží přizpůsobit naší společnosti. Téměř polovina studentů (45 %)
vyjádřila názor, že by stát měl pro Romy zřizovat speciální školy, protože v
běžných školských zařízeních nezvládají výuku. Respondenti a respondentky, kteří
mají negativní vztah k jednomu etniku, mají zpravidla špatný vztah i k dalším
etnickým minoritám. Kromě Romů, vyjádřili středoškoláci a středoškolačky
negativní vztah k Východoevropanům (43 %) a Vietnamcům (41 %).

Více jak tři čtvrtiny mladých lidí (77 %) se domnívají, že v české
společnosti k diskriminaci nedochází. „Právě názor, že Romové by měli být
zařazováni do speciálních škol, ale ukazuje spíše na to, že si studenti
středních škol často neuvědomují, že může jít o diskriminační praktiky,“ uvedl
Igor Blaževič, ředitel festivalu Jeden svět a koordinátor projektu Rovnost je
cool!, v jehož rámci se průzkum uskutečnil. „O nedostatku informací o
minoritních skupinách obyvatel svědčí také postoj respondentů k muslimům. Více
jak třetina dotázaných totiž uvedla, že o této skupině nepřemýšlejí, že na ni
nemají názor,“ doplňuje Blaževič.

Negativní vztah vyjádřili studenti a studentky (více než 70 % dotázaných)
také k prostitutům a prostitutkám. K prostitutům jsou tolerantnější dívky, které
mají obecně lepší vztah také ke gayům a transsexuálům. Naopak chlapci
vyjadřovali tolerantnější postoje k prostitutkám a prostituci jako způsobu
obživy. U převážné většiny dotázaných je negativní názor na prostituci,
transsexuály a také muslimy formován především prostřednictvím médií. Velký
počet mladých lidí reaguje negativně také na lidi bez domova (73 %). Ještě o
něco více dotázaných (77 %) se domnívá, že bezdomovci si mohou za svou situaci
sami.
Nejtolerantnější jsou oproti tomu mladí lidé hlavně k fyzicky (80 %) a mentálně
(75 %) postiženým, k důchodcům a starým lidem (78 %) a k Afričanům (69 %). O
seniorech a seniorkách jsou mladí lidé také nejlépe informováni, a to především
díky osobnímu vztahu se členy této skupiny, který přispívá k pozitivnímu
vnímání.

Osobní kontakt vnímají sami respondenti jako nejdůležitější zdroj informací.
Ve většině případů také podporuje pozitivní postoj, podobně jako diskuse s
přáteli, v rodině či ve škole. Pokud danou skupinu studující neznají osobně,
získávají informace z diskusí nebo důvěřují médiím. Nejvíce diskutovanými
skupinami jsou Romové, Vietnamci či drogově závislí. U těchto skupin diskuse
podporuje vytváření negativních postojů.

Pro více než polovinu dotazovaných jsou jediným zdrojem informací média. V
některých případech jsou postoje dotázaných dokonce formovány výhradně
prostřednictvím médií. Je tomu tak v případě prostitutů (77 %), transsexuálů (67
%), muslimů a prostitutek (66 %), ale také například azylantů žijících v ČR.
Ačkoli jen malé procento dotázaných zná příslušníky a příslušnice těchto skupin
osobně, jejich vztah k nim je spíše negativní. Informace v médiích vyhledávají
více chlapci, zatímco dívky o těchto tématech spíše diskutují.

Celkově jsou tolerantnější vůči všem zkoumaným skupinám s výjimkou
prostitutek dívky. Postoj k některým skupinám (např. lesby, gayové nebo také
názor propagující integraci fyzicky postižených lidí ) se zlepšuje s vyšším
věkem studentů.

„Za velký potenciál při formování pozitivních postojů považujeme nejen
nejrůznější vzdělávací projekty podporující toleranci a respekt na školách, ale
také pozitivní vliv médií, která se budou objektivně zabývat otázkami menšin a
diskriminací ve společnosti“ doplňuje Blaževič.

Projekt Rovnost je cool! byl financován ze státního rozpočtu České republiky
a spolufinancován Evropskou unií, Open Society Institutem a Statutárním městem
Plzeň.