Stehlíková: Romům se již více vyplatí pracovat než žít z podpory

Českým Romům se více vyplatí chodit do práce než žít z podpory a příspěvků od
státu. Novinářům to dnes v Praze řekla ministryně pro menšiny a lidská práva
Džamila Stehlíková (SZ) při prezentaci předběžných výsledků analýzy překážek
zabraňujících zaměstnávání Romů v Česku.

Podle Stehlíkové jde o výsledek prvních kroků vládou zaváděné reformy veřejných
financí. Čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi, v níž dospělí zůstávají doma na
státní podpoře, tak má v průměru o deset procent menší příjmy než rodina stejně
kvalifikovaných pracujících lidí. "Kroky, které už činíme, Světová banka
analyzuje jako správné," konstatovala Stehlíková.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Skin – nevšední značka pro nevšední lidi

Právě na zadání Světové banky a vládní rady pro záležitosti romské komunity
odborníci vypracovali analýzu informující o důvodech, které zaměstnávání Romů
brání. Definitivní verzi analýzy společně s návrhem budoucí strategie Stehlíková
předloží vládě v září.

Zatímco celková míra nezaměstnanosti v ČR činí pět procent a je nižší než
celkový průměr Evropské unie ve výši 6,9 procenta, podíl mladých a málo
kvalifikovaných nezaměstnaných ve věku od 15 do 24 let je v Česku vysoko nad
evropským průměrem. Zatímco v celé EU je v této kategorii zaměstnána průměrně
čtvrtina lidí, v Česku jde o pouhých pět procent. Statistiky o národnosti
nezaměstnaných se v Česku sice nevedou, studie však předpokládá, že velkou část
z nich tvoří právě mladí Romové.

Obzvlášť lidé z této kategorie s nízkým vzděláním zejména v Ústeckém a
Moravskoslezském kraji jsou podle studie téměř bez šance na získání práce. Na
jedno místo pro nekvalifikované zaměstnance zde připadá až 40 uchazečů. Opačná
situace je v Praze, kde se zaměstnanců na podobná místa nedostává.

Podle analýzy bude nutné změnit nynější stav, v němž patnáctiletí Romové nemají
motivaci chodit do školy, když mohou začít pobírat podporu v nezaměstnanosti. "V
naší společnosti, kde stále rostou požadavky na úroveň kvalifikace, ti lidé
budou za několik málo let nezaměstnavatelní," prohlásila Stehlíková.

Experti proto chtějí lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí usnadnit přístup
ke vzdělání. Chystají opatření, jež by je ke vzdělávání motivovala ještě před
nástupem do základní školy a pak v klíčovém období mezi 15 a 24 lety. K
aktivnímu zapojení do pracovního procesu má také Romy stejně jako ostatní vést
vládou schválená novela zákona o zaměstnanosti, na jejímž základě budou uchazeči
o zaměstnání povinni při hledání práce aktivněji spolupracovat s úřady.

Zadavatelé projektu dále zjišťovali, jak efektivně Romům s hledáním zaměstnání
pomáhají úřady práce a jak jsou schopny řešit problematiku dlouhodobě
nezaměstnaných. Z analýzy vyplývá, že úřady práce jsou úspěšné zejména při
zaměstnávání lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti pouze krátkou dobu.
Více než polovina nezaměstnaných v Česku však zůstává bez práce dlouhodobě, tedy
déle než rok.

Při zaměstnávání Romů, kteří často bývají bez kvalifikace a žijí v regionech s
minimální poptávkou po nekvalifikovaných pracovních silách, Stehlíková proto
úřadům práce doporučuje těsnější spolupráci s nestátními neziskovými
organizacemi, jež s pomocí těmto lidem mají dlouhodobé zkušenosti. "Běžné
postupy zde neplatí a je zapotřebí použít citlivějších nástrojů a zkušeností ze
světa," vysvětlila Stehlíková.

"Státu se to vyplatí, protože peníze přijdou do systému a nebude se (jim)
doživotně platit podpora v nezaměstnanosti a celá řada dalších sociálních dávek,
které sociální systém zatěžují a vlastně nevedou k realizaci jejich lidského
potenciálu," dodala Stehlíková. V případě, že se úřadům podaří zaměstnat
nezaměstnaného Roma s více dětmi, činí pro státní pokladnu roční úspora na
sociálních dávkách a dalších příspěvcích vyplácených jeho rodině až statisíce
korun.

Podle dvou třetin respondentů dubnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného
mínění (CVVM) mají Romové horší možnosti v zaměstnání než většinová společnost.
Pouze čtvrtina lidí si myslí, že mají v zaměstnání stejné podmínky jako ostatní
občané.