Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žaloby
Pokud by Česká republika nepřijala nyní antidiskriminační zákon, hrozila by
jí série žalob od Evropské komise a pokuty. ČTK to dnes sdělila ministryně pro
menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Reagovala tak na rozhodnutí
Evropského soudního dvora, který odsoudil Česko za nezapracování směrnic o
rovnosti mužů a žen v sociálním zabezpečení do českých zákonů. Rovné zacházení
má zajistit právě antidiskriminační zákon, který prezident Václav Klaus vetoval.
"Vetováním antidiskriminačního zákona se prezident zasloužil o další mezinárodní
kaňku na pověsti České republiky," řekla Stehlíková. Česko u ESD zažalovala
Evropská komise. Republika nyní musí uhradit soudní výlohy a hrozí mu další
sankce.
K přehlasování prezidentova veta je ve sněmovně potřeba nejméně 101 hlas.
Poslanci toto zásadní rozhodování už půl roku odsouvají. Dostatečná podpora
totiž není jistá. Vicepremiér Petr Nečas (ODS) dnes nevyloučil, že by dolní
komora mohla o normě jednat ještě letos. Musela by se kvůli tomu ale sejít na
mimořádné schůzi. O takové jednání zatím nikdo nepožádal.
Přijetí zákona podporují vládní zelení. Naopak občanští demokraté ho většinou
považují za zbytečný. "Přijetí antidiskriminačního zákona, jakkoli patří mezi
ty, které bych za normálních okolností nepodpořil, je nezbytný," uvedl Nečas.
Připomněl, že Česko jako člen EU musí její pravidla respektovat a její směrnice
do svých zákonů přenést. Hlasování o antidiskriminačním zákoně označil
vicepremiér, který je místopředsedou ODS, za významné. Poslancům ODS už jejich
sněmovní klub před nedávnem uložil, aby pro normu povinně zvedli ruku.
Opoziční ČSSD přijetí zákona na ochranu před nerovným zacházením původně
podporovala. Podle svého předsedy Jiřího Paroubka ho ale vláda nezpracovala
šťastně. Přesto by ji sociální demokraté za "určitých okolností" podpořili,
dodal šéf ČSSD bez dalších podrobností. Rozhodnutí evropského soudu označil za
další políček vládě od Evropy.
Minulý týden podala komise žalobu k ESD kvůli tomu, že Praha zatím do svých
zákonů nepřevedla normu o rovném zacházení bez ohledu na rasový a etnický původ
ani směrnici o rovném zacházení v zaměstnání. Kdyby ČR schválila
antidiskriminační zákon, který všechny tyto směrnice zastřešuje, podobným
žalobám a případným odsouzením by se vyhnula.
ČR měla mít antidiskriminační normu už při svém vstupu do EU. Je poslední zemí
sedmadvacítky, která zákonnou ochranu před nerovným zacházením nepřijala.