Soudní znalec v případě obviněného Bartoše: Byl to návod k rozdmýchávání protižidovských nálad
Vznesením obžaloby a výslechem obžalovaných dnes v Jihlavě začalo hlavní líčení s předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem a bývalým místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem. Žaloba je viní z hanobení národa a podněcování k nenávisti. Podle státního zástupce muži loni v březnu zanechali u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku protižidovský text. Bartoš i Zemánek obvinění odmítli.
Soudkyně Tereza Jedličková případ odročila na 20. října, kdy vynese rozsudek. Obvinění na místě někdejší vraždy, která na konci 19. století vyvolala protižidovské nálady, nechali tabulku s textem: “Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.” Za to na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno.
Policie dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Soudkyně Tereza Jedličková letos v březnu trestním příkazem oba muže odsoudila k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Oba proti trestnímu příkazu podali odpor, proto se koná hlavní líčení.
“Rozhodně jsme nehanobili židovský národ a nevyzývali k nenávisti,” uvedli shodně oba obžalovaní. Podle Zemánka je termín “židovská otázka” neutrální, používají ho i židovští představitelé a je míněn jako problematika vztahů mezi Židy a příslušníky jiných národů. Bartoš řekl, že na místě se chovali pietně, pouze na informační tabuli, na které je podle nich jednostranný a zavádějící text, umístili svůj výklad jako politickou proklamaci. Zemánek připustil, že to bylo nevhodné právě v Polné, spojené se vznikem takzvané hilsneriády.
“Nevím, jestli se dopustili trestného činu, ale tvrdím, že to, co provedli v Polné, je společensky závadové a je to návod k rozdmýchávání protižidovských nálad,” řekl u výslechu soudní znalec Josef Zouhar. Státní zástupce Ivo Novák v závěrečné řeči s poukazem na závěr znalce řekl, že obžalovaní svým skutkem naplnili znak trestného činu. S přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných považuje za adekvátní stejný trest jako při soudním příkazu. V případě Zemánka by podle něj bylo možné od trestu upustit.
Podle obhájce Jana Vytisky trestný čin nebyl spáchán, požadoval proto pro oba obžalované zproštění obžaloby. Bartoš považuje případ za politicky motivovaný kvůli tomu, že trestní oznámení přišlo od politického konkurenta. Sousloví “konečné řešení židovské otázky” používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.
Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako “hilsneriáda”, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.
Kromě tohoto případu čelí předseda krajně pravicové Národní demokracie Bartoš také policejnímu obvinění ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch podle kriminalistů úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům. V krajských volbách získala Národní demokracie ve volbách 0,15 procenta hlasů.
