Soudkyně Dita Řepková pro Romea.cz: Jednání obžalovaného v kauze smrti Roma v Brně vykazuje znaky nutné obrany, jak je stanoveno v trestním zákoníku
Podle předsedkyně soudního senátu Dity Řepkové jednání Romana Rohozina, který byl dnes zproštěn obžaloby v případu smrti mladého Roma v Brně, jednoznačně vykazuje znaky nutné obrany, jak je stanoveno v našem trestním zákoníku. Uvedla to v rozhovoru pro zpravodajský server Romea.cz, kde se otevřeně vyjadřuje k rozhodnutí senátu zprostit obžalovaného viny, vysvětluje důvody, které vedly k tomuto verdiktu, a reflektuje na otázky, které tento případ vyvolal v kontextu právního státu a společenské spravedlnosti.
Proč jste přistoupila k tomu zproštění a co byly ty hlavní důvody?
Musím říct, že jsme k tomuto rozhodnutí přistoupili, protože je to rozhodnutí senátu, nikoli pouze mé, a tedy mluvím za celý soud. Důvody byly jednoznačně uvedeny v odůvodnění. Domníváme se, že jednání pana obžalovaného, jak bylo prokázáno na základě výpovědí, vykazuje znaky nutné obrany, jak je stanoveno v našem trestním zákoníku.
Od obhájce obžalovaného zaznělo, že se obžalovaný omluvil v trestním řízení a obhájce také o obžalovaném uvedl, že je inteligentní. Nepřišlo vám tedy paradoxní, že když je tak inteligentní, nosí u sebe zbraň a použije ji v tak bezpečné zemi, jakou je Česká republika?
Je nutné si uvědomit, že obhajoba pana obžalovaného nebyla vyvrácena. Tedy v tom smyslu, když uvedl, že měl nůž, protože měl s sebou jídlo, maso, sýry a šli si dělat piknik na přehradu. To znamená, že zbraň nenosil u pasu, a i když nám jeden svědek řekl, že si myslí, že měl zbraň za opaskem, nebylo to prokázáno. Bylo prokázáno, že nůž měl v batohu, odkud ho vytáhl. Máme za to, že obžalovaný není člověk, který by běžně nosil zbraň v podobě nože a nosil ji tak, aby ostatní zastrašoval.
To ale vyplynulo, z toho trestního řízení, že nůž nosí u sebe…
Ne, on řekl, že si pořídil nůž a měl ho s sebou, protože šli na piknik. Nemám za to, že by z čehokoliv vyplynulo, že je to člověk, který běžně nosí zbraň u sebe.
Vy jste uvedla, že ta sebeobrana skutečně byla adekvátní tomu útoku, na tom si trváte?
Slovo ‘adekvátní’ nelze úplně použít. Jednání pana obžalovaného má všechny znaky nutné obrany, jak si je představujeme ve smyslu trestního zákoníku a judikatury, na kterou jsem odkazovala v odůvodnění. Ano, v tomto případě došlo k ublížení na zdraví a především ke smrti mladého člověka.
Je to neštěstí, které nelze pominout. Na druhou stranu nebudeme kriminalizovat jednání, které se řídí tím, co zákon považuje za nutnou obranu. To by snižovalo naše principy spravedlivého procesu. V listině máte samozřejmě právo se bránit a chránit svůj život. Pokud bychom snižovali hodnotu ochrany lidského života, dostáváme se k celospolečenské debatě o důvodech nárůstu počtu vražd u nás. Máme limity, které trestní zákoník stanovuje, a tyto limity byly v tomto případě jasně dodrženy.
Považujete výpovědi poškozených za nedůvěryhodné?
Výpovědi poškozených byly částečně věrohodné, což jsem již uvedla. Fakticky podporovaly výpověď obžalovaného, co se týče konfliktu v tramvaji i po tom vystoupení. Je pravda, že až do konkrétního momentu, kdy došlo k použití nože, žádný z poškozených nevypovídal, protože si nebyli vědomi, kdy přesně k použití nože došlo. Domnívám se, že v tomto bodě paměť pracovala ve prospěch samotných poškozených.
Můžeme se poučit z tohoto čerstvého případu i ve společenském hledisku?
Chtěla bych říci, že tento případ není ničím zvláštním nebo extrémním v rámci nutné obrany. Takové situace se bohužel stávají a my jsme jejich svědky. Co se z toho poučit? Jednoduše neútočit na člověka, protože v okamžiku útoku musíme počítat s tím, že se oběť může bránit prostředky, které se útočníkovi nemusí líbit.
Mohl by to být i nějaký vzkaz pro účastníky takových situací?
To není žádný vzkaz, protože nutnou obranu známe již od dob Rakousko-Uherska. Tento případ není ničím výjimečným. Vy, média, jste z toho udělali senzaci. Jednalo se jednoduše o útok, násilnou trestnou činnost a obranu proti ní. Nehledejte tam nic jiného a nevyvozujte z toho žádné další závěry.
