Sociální vyloučení v Česku roste: Počet zasažených obcí se zvýšil, ale lidí v exekucích ubylo
V Česku loni přibylo obcí s takzvanými vyloučenými místy, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami, v exekucích, bez práce či vzdělání. Bylo jich 241, tedy o 50 víc než v roce 2022. S vážnějšími potížemi se tak potýkala skoro čtyři procenta z celkem 6258 měst a vesnic. Naopak téměř o čtyři stovky meziročně méně bylo obcí, které nemají s vyloučením buď žádný problém, nebo jen minimální. Ukázal to Index sociálního vyloučení za loňský rok. Údaje zveřejnila na webu Agentura pro sociální začleňování. ČTK o tom informoval její mluvčí Petr Syruček.
Index agentura sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání. Výsledné hodnocení se pohybuje od nuly pro místa bez potíží do 30 bodů v místech s největšími problémy.
Autoři rozdělují obce do čtyř skupin podle míry zátěže. Vysoké zatížení s hodnocením od 12 do 30 bodů mělo loni 241 obcí, tedy o 50 víc než předloni. Nejčastěji se podle výsledné mapy nacházely v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V roce 2016 bylo obcí s velkou mírou sociálního vyloučení 336. Do roku 2019 za ekonomické konjunktury se počet postupně snížil na 185. V covidovém roce 2020 se opět zvedl, a to na 208 míst.
Obcí bez potíží či s minimálním zatížením bylo loni 3393. Předloni jich agentura evidovala 3605. Nulové hodnocení získalo v minulém roce 2221 míst. Těsně pod hranicí vysokého zatížení s 11 body skončilo 23 obcí. Nejvážnější byla situace v Obrnicích na Mostecku, které měly 29 bodů. S 28 body následovaly Šluknov a Trmice.
Zhoršování podle šéfa agentury Martina Šimáčka pokračovalo loni druhý rok po sobě a není to pro něj překvapení. Důvodem bylo zdražování a růst životních nákladů s propadem reálných výdělků. “Na sociální a ekonomické situaci českých domácností se projevily krize – epidemie Covid, dramatický nárůst cen energií a enormní inflace. Reálné příjmy se propadly v Česku propadly více než jinde v Evropě,“ uvedl Martin Šimáček.
Úřady práce loni podle agentury vyplatily v průměru měsíčně o 81.000 příspěvků na bydlení víc a o 3000 příspěvků na živobytí víc než předloni. “Nárůst vyplacených příspěvků ukazuje na propad domácností, které v minulých letech dokázaly náklady na bydlení hradit, ale jejich standard byl nízko. Nyní by už bydlení bez dávky hradit nemohly,“ řekl Martin Šimáček.
Šimáček: „Snížení celkového počtu lidí s exekucí o více než 30 tisíc je mimořádně důležitá zpráva. Takový pokles jsme dosud nezaznamenali.“
Naopak ubylo mladých, kteří předčasně opouštějí školy bez dokončeného základního vzdělání. Méně bylo také lidí v exekuci. Zvedl se ale počet těch, kteří mají tři a více exekučních řízení.
„Insolvenční řízení je nadále téměř nedostupné pro lidi s nízkými příjmy a multiexekucemi. Ti nejchudší a nejzadluženější se nemohou oddlužit, i když mají motivaci a chtěli by svou situaci řešit,“ uvedl Šimáček. I proto zůstává v Česku více než 621 tisíc lidí s jednou či více evidovanými exekucemi. „Přesto je meziroční snížení celkového počtu lidí s exekucí o více než 30 tisíc mimořádně důležitá zpráva. Takový pokles jsme dosud nezaznamenali, jde o pozitivní trend v návaznosti na systémové změny v insolvenčním řízení,“ doplnil Šimáček.
Index mohou využívat ministerstva, samosprávy i organizace na pomoc potřebným. Lépe se dají zacílit evropské i domácí dotace na projekty ke zlepšení situace. Podle Šimáčka je potřeba soustředit podporu do nejvíc postižených oblastí a koordinovat ji. Agentura už dřív uvedla, že i v místech s osmi až 11 body jsou nutné dlouhodobější kroky. Obce se dvěma až sedmi body mívají obvykle problém jen v jedné ze sledovaných oblastí. Jeden bod znamená, že se zpravidla do potíží dostali jen jednotlivci.
Agentura pro sociální začleňování byla do konce roku 2019 jedním z odborů úřadu vlády. Dřív se mluvilo o jejím osamostatnění a nezávislosti. V minulém volebním období ji tehdejší kabinet Andreje Babiše (ANO) ale přesunul pod ministerstvo pro místní rozvoj. Experti to kritizovali. Poukazovali na to, že se agenda netýká jen bydlení, ale i zaměstnávání, vzdělávání či zdraví.
