Sociální služby změnil nový zákon, organizacím ale chybějí peníze

Sociální služby v regionech prošly v posledních čtyřech letech razantní
proměnou, o kterou se postaral především nový zákon platící od loňského ledna.
Tato norma změnila dosavadní systém financování a z dřívější spíše pasivní
sociální péče učinila službu, kterou si mohou vybrat a objednat sami klienti.
Mnozí poskytovatelé sociálních služeb se ale potýkají s obrovskými existenčními
potížemi, které se daří vyřešit jen obtížně.

Od zavedení zákona, který svěřil peníze přímo klientům, začaly mnohým
organizacím výrazně chybět peníze. Nedostatek financí pocítily nejen neziskové
organizace, ale i ústavy, které zřizují kraje. Například v Olomouckém kraji
musely některé sociální služby zaniknout. Podobné to bylo i ve Zlínském kraji a
v dalších regionech. Některé organizace, jako třeba Charita Ostrava, si kvůli
zpožďování plateb musely vzít půjčku.

Část poskytovatelů služeb si hodně slibuje od změn plánovaných na příští rok.
Dosud většinu dotací získávali od ministerstva práce, od roku 2009 má být více
pravomocí převedeno na kraje, které jsou se situací v sociálních službách lépe
obeznámeny. Představitelé některých organizací ale tvrdí, že to žádnou změnu
nepřinese. "Kraj nyní rozděloval přebytek a na naše organizace si ani
nevzpomněl," namítl ředitel jihočeského zařízení Borůvky Borovany Jiří Bajer.

Některá hejtmanství ani neskrývají, že pro ně dohled nad sociálními službami
znamená nelehký úkol. Například Ústecký kraj ve svém střednědobém plánu rozvoje
do roku 2011 přiznal, že mu scházejí podkladové materiály pro plánování rozvoje
sociálních služeb na místní i krajské úrovni. Kapacita domovů důchodců nestačí,
technický stav některých budov je špatný. Někteří poskytovatelé sociální péče v
neziskovém sektoru v Ústeckém kraji tvrdí, že kvůli přístupu státu i kraje jsou
na pokraji krachu.

Po vytvoření analýz, jež by situaci zpřehlednily, volá také Středočeský kraj.
Chce proto vypsat výběrové řízení na zpracování studie, jež by postihla zejména
ekonomické náklady u jednotlivých služeb. Podle hejtmanství totiž dosud nebyla
vyjasněna otázka, jakým způsobem a z jakých zdrojů bude nastartovaný proces
transformace zařízení pro zdravotně postižené a seniory financován. Přechodně se
zvýšila nákladnost poskytovaných služeb, jejichž objem nabobtnal. K péči v
ústavních zařízeních přibyly terénní aktivity a zároveň i pobytové služby v
chráněném bydlení. To všechno nutně stojí více peněz, které se ale nedostávají,
a kraj proto tlačí na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby navýšilo dotace
na sociální služby.

Problémy způsobuje i to, že populace stárne, a je tudíž zapotřebí zvyšovat
kapacity v zařízeních pro seniory. Například v Praze nabízelo ke konci dubna 13
magistrátem provozovaných domovů pro seniory 75 volných míst, počet žádostí o ně
se však blížil 10.000. Za nejnaléhavější označil magistrát 548 z nich. Vedení
hlavního města proto zvažuje, jestli by mohli s provozem domovů pro seniory
pomoci soukromí investoři.