Sociální, nebo etnická agentura? To se neví
Ghetta zaniknou nebo se změní v běžné čtvrti, slibuje si ministryně Džamila Stehlíková od nově vzniklé „romské agentury“. Lidé z praxe jsou ale skeptičtí.
Romové z ghett půjdou do práce, jejich děti na střední a vysoké školy, zlepší se standard bydlení a kvalita jejich života vůbec. Tak ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková (SZ) popsala, co by měl přinést nově zřízený odbor úřadu vlády pro sociální začleňování v romských lokalitách. O jeho vzniku rozhodla vláda minulý týden, dnes se koná výběrové řízení na jeho ředitele.
Na rozdíl od ministryně si lidé z praxe od odboru žádné zázraky neslibují. „Co od nového odboru očekávám? Upřímně? Nic,“ říká vedoucí oddělení sociální prevence Chebu Radka Rynešová. Právě Cheb patří mezi dvanáct vládou vybraných míst, kde si nový odbor chce práci vyzkoušet. „Víme, co je potřeba: vzdělání, zaměstnání, lepší bydlení,“ říká Radka Rynešová. „Obávám se, že v praxi bude práce nového odboru vypadat tak, že k nám přijede několik chytrých, načerpají od nás informace a pak nám poradí: ti lidé potřebují vzdělání, zaměstnání, lepší bydlení.“
Podle Rynešové se město původně domnívalo, že jim odbor buď přímo dá peníze na nějaký projekt, nebo sepíše projekt, se kterým se Cheb bude moci ucházet o evropské prostředky. Nic takhle praktického ale odbor nenabízí.
Nápad zřídit agenturu je starý několik let. Tehdy měl ale úplně jiný obsah. „Vznikl na podzim roku 2002,“ vzpomíná Roman Krištof z brněnského Socioklubu, který stál tehdy u jeho zrodu na radě vlády pro záležitosti romské komunity. Agentura si měla posvítit na to, zda jsou peníze na romskou problematiku užívány efektivně. Stát tehdy rozděloval zhruba 140 milionů korun, ghett neubývalo a kvůli pokračující migraci Romů nám Británie znovu hrozila zavedením víz. „Cítili jsme, že spousta prostředků jde vniveč,“ říká Krištof. „Jedním z hlavních důvodů vzniku agentury mělo být dělat nějakou zpětnou vazbu, sledovat, jak se vydávané peníze odráží v terénu.“ Nápad ale tehdy vládou neprošel.
Později dostala agentura zcela jiný obsah. V jejím hledáčku se měli octnout lidé sociálně vyloučení. Agentura měla dělat analýzy, poskytovat lidem z regionů konzultace, iniciovat změny zákonů. „Mám za to, že by se mělo jednat o agenturu zaměřenou na sociální vyloučení, bez etnické nálepky,“ dodává vedoucí Centra aplikované antropologie a terénního výzkumu Západočeské univerzity (ŽČU) Tomáš Hirt.
Fakt, že nový odbor míchá „sociální začleňování“ a „romské lokality“ podle Hirta připomíná dort pejska a kočičky. A v důsledku může přinést víc škody než užitku.
Jednou z příčin sociálního vyloučení jsou totiž dluhy, které dotyčný nemá šanci splatit ani do konce života. Půjčená částka vinou úroků, penále a nákladů exekuce může vyrůst do astronomické výše. Úvěrovým společnostem se ale půjčovat chudým vyplatí. Mají jistotu, že si roky a roky budou moci stáhnout aspoň část jejich sociálních dávek. Čáru přes rozpočet úvěrovým společnostem by mohla udělat jediná novela zákona – zákaz exekuce sociálních dávek. Ztratily by pak zájem zadlužovat klienty, na kterých si nic nevezmou. „Romská nálepka agentury je v tomto případě zcela kontraproduktivní,“ upozorňuje Tomáš Hirt. „Měnit zákon kvůli Romům je nepopulární. Agentura sociálního začleňování bez etnického přívlastku by byla při tlaku na legislativní změny silnější partner.“
Hirt má zároveň za to, že odbor by měl jen radit, ne přímo ovlivňovat tok peněz a lokality: „Myslím, že proti expertům z Prahy bude v regionech silná averze.“
Rozhovor s Tomášem Hirtem
Co si myslíte o právě vzniklé agentuře?
Vládou schválený materiál připravovala řada lidí s různým chápáním toho, co je smyslem navrhovaných aktivit. Pak to trochu připomíná dort pejska a kočičky. Jde o podporu romské menšiny? Nebo o občanskou integraci sociálně znevýhodněných jednotlivců a rodin?
Proč je to důležité?
Jsou to různé přístupy. Národnostní politika je zaměřená na skupinu, sociální politika na jednotlivce. Etnická agentura, která řeší sociální problémy, je nesmysl. Poskytovatelé sociálních služeb nemohou rozlišovat klienty podle etnického klíče. A národnostní spolky zase často neumí poskytovat sociální služby. Zvláště při rozdělování peněz dělá směšování etnické a sociální problematiky paseku.
Agentura by neměla mít vliv na rozdělování peněz?
Ne, mělo by to být spíš malé středisko analýz a konzultací, které by například připravovalo návrhy legislativních změn. Bez etnické nálepky, bez přímého vlivu na peníze a bez ambice působit přímo v lokalitách. Místní i státní politici a aktivisté by se sem mohli obracet o radu. Navíc takto definovaný odbor je krok zpátky. Řada lidí se za poslední dobu naučila myslet v kategorii sociálního vyloučení. Teď se na stůl vrací e t n i c k á karta.
