Sníh, sauna, suomi. Ve své knize o Finsku píše Michaela Ahonen i o životě místních Romů
„O Finech se říká, a ne neprávem, že jsou klidní, vyrovnaní, skromní, že se pořád tváří stejně, starají se sami o sebe a nemluví ostatním do života,“ píše v úvodu své knihy Sníh, sauna, suomi, s podtitulem Studené Finsko očima vřelé Slovenky její autorka, grafická designérka s romskými kořeny Michaela Ahonen.
Ve své prvotině, kterou letos vydalo Nakladatelství JOTA, přibližuje čtivým a sobě vlastním stylem své zážitky a postřehy ze života v „zemi tisíců jezer“. „Finsko je často prezentované buď jako severský ráj na Zemi, anebo jako tmavá depresivní díra. Chtěla jsem podat trochu vyrovnanější pohled. Po tolika letech, které mám ve Finsku za sebou, vím i to, které zajímavosti a kuriozity by mohly být pro našince zajímavé,“ přibližuje autorka.
Ve Finsku, kromě dvouleté přestávky, kdy se s manželem a první dcerkou přestěhovala do Bratislavy, žije už více než deset let. Kniha popisuje zajímavosti o přírodě, mytologii, historii, jídle, kultuře, jazyce, rodinném životě či práci. Za pozornost rozhodně stojí i kapitola „Třpytivé halenky romanit dam“, která se věnuje postřehům i finských Romech.
Třpytivé halenky romských žen
„Finští Romové jsou okamžitě rozpoznatelní díky velmi specifickému oděvu, a obzvlášť ženy. Vypadá totiž slavnostně a dost nepohodlně zároveň. Kale kulturu uctívající Romka má na sobě opravdovou krinolínu (!), která jí drží dlouhou, hustě nabíranou, většinou černou sukni z honosného sametu, od boků trčící na všechny strany. Tato sukně je nesmírně těžká, prý váží 7 až 10 kilogramů,“ popisuje Ahonen.
„Grandiózní sukní to ale nekončí – k ní samozřejmě musí být oblečená ta správná halenka. Většinou má ozdobný, výrazný límec tvarovaný do cípků, často jsou obšité krajkou a někdy i flitry. Jako by to nestačilo, i rukávy mají u ramen dramatický „puf efekt“, téměř jako krojované panenky v obchodech se suvenýry.“
Michaela Ištok Ahonen (1989) pochází z Bratislavy. Vystudovala grafický design na Prague College a Universitě v britském Hertfordshire, 11 let byla studentkou akademické malířky Soni Herenyiové. K jejím klientům patří nadnárodní firmy i organizace zabývající se edukační nebo charitativní činnosti, ilustrovala také obálku k elektronické knize On je ten pravý romské autorky Judity Horváthové, kterou v roce 2019 vydalo nakladatelství Kher.
Autorka pak přibližuje i módní outfity romských mužů, život Romů v minulosti i současné době, svůj pohled na integraci a postoje k Romům ze strany finské společnosti.
„Oproti předcházejícím stoletím špatných vztahů a diskriminace se to tu pro finské Romy přece jen zlepšilo. I když jich v zemi žije odhadem jen kolem 14 000, finská ústava zaručuje Romům právo používat vlastní jazyk, přičemž na některých základních školách probíhá výuka v romštině, případně děti mohou chodit na kurzy romštiny jako na druhý jazyk. Od roku 2012 je možné studovat romský jazyk a kulturu na prestižní Helsinské univerzitě a podle všeho je o toto studium zájem,“ přibližuje ve své knize Ahonen.
Kniha je dostupná v české i slovenské verzi, v klasické tištěné podobě i jako e-book.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Předplatné si můžete objednat na webu časopisu.
