VIDEO: Sněmovna souhlasila s prodloužením lhůty pro odškodnění protiprávně sterilizovaných žen
Poslanecká sněmovna dnes schválila prodloužení lhůty pro podání žádostí o odškodnění žen sterilizovaných v rozporu s právem. Novela navržená poslankyněmi Evou Decroix (ODS) a Helenou Válkovou (ANO) prodlužuje stávající tříletou lhůtu na pět let. Změna je součástí širší novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Návrh reaguje na zásadní nedostatky v dosavadním naplňování zákona č. 297/2021 Sb., který od roku 2022 poskytuje obětem protiprávních sterilizací nárok na jednorázovou peněžní částku ve výši 300 000 Kč. Dosavadní tříletá lhůta pro podání žádosti skončila 2. ledna 2025. Předkladatelky upozorňují na to, že Ministerstvo zdravotnictví rozhodovalo ve shodných případech rozdílně, a navíc vyžadovalo v minulosti důkazní prostředky, které byly pro mnoho žadatelek prakticky nedostupné.
Judikatura Nejvyššího správního soudu, která se významně vyvíjela zejména ke konci lhůty, zdůraznila, že zdravotnická dokumentace nemůže být jediným důkazem – lze přihlížet i ke svědeckým výpovědím a dalším podpůrným dokumentům. Soud konstatoval, že důkazní břemeno nesmí být kladeno výlučně na oběti a že cílem řízení má být náprava pochybení státu, nikoliv formalistický přístup k dokazování.
Prodloužení lhůty tak umožní nejen novým žadatelkám využít příznivější podmínky, ale i těm, jejichž žádosti byly dříve zamítnuty. Mnohé ženy se rozhodly žádost nepodat nebo tak učinily bez úspěchu právě kvůli přísným důkazním požadavkům a nejednotné praxi úřadu.
Podle informací zpravodajského serveru Romea.cz bylo podáno více než 2300 žádostí. Odškodnění k 22. dubnu 2025 bylo přiznáno 889 osobám, 574 žádostí bylo zamítnuto, 283 řízení bylo zastaveno a 591 případů stále čeká na rozhodnutí.
Pokud zákon projde i Senátem a bude podepsán prezidentem, budou mít oběti možnost žádat až do konce roku 2026. Poslední zaznamenaný případ protiprávní sterilizace pochází z roku 2007. Problém se veřejně otevřel v roce 2004 díky Evropskému centru pro práva Romů, kdy se desítky žen, převážně romského původu, obrátily na veřejného ochránce práv a následně i na soudy.
