Sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. V poslanecké debatě zazněla slova o „nepřizpůsobivých“, zákon tvrdě kritizuje Ivan Bartoš

Pro zákon dnes hlasovalo 102 poslanců z řad vládní koalice a opozičních Pirátů. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za ANO. Opoziční ANO a SPD hlasovaly proti. Návrh zákona předložila vláda poslancům loni v červnu. Jeho projednávání provázely rozsáhlé debaty a spory. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve před poslanci řekl, že v Česku žije víc než 160.000 lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů.

Podpora jen pro některé a méně kontaktních míst

Zákon zavádí síť 115 kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství a pomoc lidem, kteří se ocitli v těžké bytové situaci. Původně jich mělo být přes dvě stě, ale návrh byl kvůli škrtům ve vládě výrazně okleštěn. Vláda předpokládala, že vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.

Systém také nabídne možnost tzv. bydlení s ručením – tedy zapojení soukromých pronajímatelů do systému výměnou za garance a podporu státu. Obce budou moci získat finanční příspěvky, pokud své byty nabídnou lidem v nouzi. Pomoc se však týká pouze domácností s příjmem do 1,43násobku životního minima, což je podle kritiků příliš přísné a vylučuje řadu ohrožených skupin, včetně samoživitelek, seniorů nebo mladých lidí odcházejících z ústavní péče.

Ministr Kulhánek v závěrečném slově odmítl výtky opozičních poslanců, že by zákon byl drahý. Uvedl, že již nyní stát vynakládá přes čtyři miliardy korun za výdaje, které jsou přímo nebo nepřímo spojené s bytovou nouzí. Zpočátku by si měl systém podporovaného bydlení vyžádat jednu miliardu korun za rok, v dalších letech výdaje vzrostou až na 1,45 miliardy korun, ale už od pátého roku fungování má být zákon rozpočtově pozitivní.

Fuková: Podpora bydlení je záchranná síť před životem na ulici

Podporu přijetí zákona vyjádřila zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Uvedla, že schválení zákona vnímá jako důležitý krok, který může mít konkrétní dopad na životy lidí v těžkých bytových podmínkách. „Pokud pomůže lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách, tak tleskám! Sociálně vyloučené lokality jsou poslední zastávkou před ulicí, mostem, životem v bezdomovectví,“ uvedla Fuková.

Zdůraznila zároveň, že zákon by měl pomáhat všem bez rozdílu a neměl by být vnímán jako opatření zaměřené výlučně na jednu skupinu obyvatelstva. „Už dávno není pravda, že v sociálně vyloučených lokalitách žijí jen Romové. Žijí zde i chudí lidé z majority – senioři, samoživitelé a samoživitelky,“ připomněla.

Podle Fukové je zákon především pomocí těm, kteří ji aktuálně potřebují nejvíce. Následovat by podle ní měla podpora dalších skupin obyvatel, které jsou bytovou nouzí rovněž ohroženy. „Je to pomoc nejpotřebnějším, dále je pak na řadě pomoc dalším ohroženým skupinám,“ dodala.

Ivan Bartoš: Účinnost zákona je ohrožena

Výraznou kritiku zákona vznesl i jeho původní autor, bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Upozornil, že zásahy do původního návrhu zákon oslabily natolik, že hrozí jeho nízká účinnost. Podle něj byla připravena síť 200 kontaktních míst, obce měly zájem a peníze byly vyjednány.

„Zrušení téměř poloviny kontaktních center a faktické znepřístupnění bytů pro rizikové skupiny,” takto označil Bartoš ve sněmovní rozpravě některé úpravy s tím, že lidé mimo vybrané regiony se k pomoci vůbec nedostanou.

Zákon podle něj ztratil rovněž svůj širší dosah. V původní podobě mířil na více než milion lidí. Po úpravách ale pomoc získají jen ti, kdo projdou přísným příjmovým testem. I pro ně bude podle něj bariérou přetíženost úřadů práce, kterým přibude nová agenda.

Rétorika o „nepřizpůsobivých“ legitimizuje předsudky

Do sněmovní debaty se výrazně propsala i rétorika týkající se cílových skupin. Poslanci a poslankyně z řad ANO a SPD opakovaně hovořili o tzv. „nepřizpůsobivých“. Tento nacistický výraz používali jako eufemismus pro Romy a Romky, přičemž žádný z nich výslovně neuvedl, že mluví o Romech. Výraz přesto působil jako zástupný termín pro romskou populaci, a to zejména v kontextu obav z koncentrace těchto lidí v určitých lokalitách.

Jednou z těch, která termín “nepřizpůsobiví” používala ve spojení s romskou komunitou byla poslankyně Berenika Peštová (ANO), která například uvedla, že „jedna taková nepřizpůsobivá rodina dokáže zničit celý vchod“.

“Z regionů, kde si svoje problémy řešili, tak se nám tam začali ti nepřizpůsobiví občané stěhovat. Takže vy jste si všichni krásně zvelebovali města – od Prahy počínaje, ať to byl Žižkov, ať to bylo cokoliv – takže jste se těchto lidí potřebovali nějakým způsobem zbavit, a protože jste museli dát náhradu bydlení, tak jste nám je tam hezky našupali,” řekla doslova poslankyně ANO.

“Rozumím tomu, že jste se s tím třeba nikdo nesetkali, protože u vás to není. Když se třeba bavím s poslanci, kteří jsou z Moravy, tak na mě koukají, jakože my vlastně utiskujeme ty lidi, že jsme skoro rasisti. To není pravda. My nejsme rasisti, my se snažíme problémy řešit, ale bohužel, jestliže máte někoho na sociálních dávkách a už je to čtvrtá, pátá generace, no tak mi řekněte, jak ten problém chcete vyřešit,” uvedla Berenika Peštová v jiné části debaty.

Další poslanci mluvili o tom, že zákon povede k sestěhovávání „nepřizpůsobivých“ do obcí s kontaktními místy.

Odborníci i lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují, že termín „nepřizpůsobiví“ nemá oporu v žádné právní normě ani odborné literatuře. Používání tohoto výrazu v parlamentní debatě podle nich jen legitimizuje předsudky a posiluje stereotypy, především vůči romské menšině.

Odborníci zákon vítají, ale volají po silnější verzi

Přijetí zákona uvítala iniciativa Za bydlení, která sdružuje subjekty i jednotlivce z řad nevládních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb, akademiků a akademiček a představitelů samospráv.

Podle jejího zástupce Mikoláše Opletala je zákon důležitý, ale ve výsledku příliš kompromisní. “Nyní považujeme za klíčové, aby návrh zákona stihl projít zbývající částí schvalovacího procesu do konce stávajícího volebního období. Zákon je totiž nezbytným předpokladem jak pro systémové ukotvení fungujících nástrojů předcházení vyloučení ze standardního bydlení, tak potírání obchodu s chudobou,” řekl Opletal.

Podle náměstkyně olomouckého primátora Kateřiny Dobrozemské (ProOlomouc a Piráti) zákon obcím konečně dává nástroj, jak systematicky pomáhat, ale potřeboval by širší podporu a lepší nastavení financování.

“Z pohledu obce, která usiluje o koncepční řešení a především prevenci propadu domácností do bytové nouze, vítáme výsledek dnešního hlasování Poslanecké sněmovny. V České republice dlouhodobě chybí systém podpory bydlení, který by propojoval lokální úroveň s tou národní a který by zároveň obcím umožnil vybudovat systém podpory v bydlení ‘na míru’. Věřím, že v každé obci najde uplatnění jak poradenství, tak nástroj bydlení s garancemi. Potřebujeme totiž motivovat soukromé pronajímatele, aby nevyužívané byty pronajímali,” uvedla.

Za správné považuje schválení zákona i socioekonom Akademie věd a odborník na problematiku bydlení Martin Lux. Konkrétní parametry, které nemusí být nyní v zákonu správně nastavené, může podle něj totiž kabinet podle potřeby změnit. “Po tomto zákonu se volá od poloviny 90. let a i když bylo několik pokusů, všechny selhaly. Je to opravdu obrovský úspěch a jsem si jist, že nový zákon bude efektivně řešit akutní bytovou nouzi, stejně jako ji předcházet,” dodal Lux.