Sněmovna poslala zákon o podpoře bydlení do finálního schvalování. Bartoš kritizoval jeho úpravy
Zákon o podpoře bydlení, který má pomoci lidem ohroženým ztrátou bydlení, prošel po více než tříhodinové debatě ve Sněmovně druhým čtením a míří do finálního schvalování. Norma počítá se vznikem kontaktních míst, která mají pomáhat lidem v bytové tísni hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Počet kontaktních míst zřejmě Sněmovna sníží z vládou navrhovaných 205 na 115, jak to doporučil její výbor pro veřejnou správu. Zákon kritizovali opoziční poslanci. Podle bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) současná podoba zákona výrazně oslabuje jeho původní záměr.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) poslancům řekl, že zákon nepředstavuje “všespásné řešení”, ale základ, který jinde v Evropě funguje. Norma by měla pomoci zhruba 160.000 lidem s příjmem domácnosti do 1,43 životního minima, kteří jsou ohroženi bytovou chudobou, získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Má dostat do systému existující byty, uvedl ministr.
Kulhánek se ohradil proti tvrzení poslankyně ANO Evy Fialové, že se stát přijetím zákona stane “regulérním obchodníkem s chudobou”. Podle poslankyně je zákon zbytečný, neboť vlastníci soukromých bytů své nemovitosti do systému jejich pronájmu se státní garancí nevloží. Fialová se obává toho, že do systému, který podle poslankyně bude stát 1,5 miliardy korun, se dostane maximálně 3000 bytů ročně.
Klíčovou součástí zákona je zavedení kontaktních center pro bydlení, která mají poskytovat informace i přímou podporu lidem v krizové situaci. Původní návrh počítal s jejich plošným rozmístěním v obcích s rozšířenou působností, avšak po zásahu koaličních poslanců STAN a ODS má být jejich počet snížen téměř o polovinu. To vyvolalo kritiku zejména ze strany Pirátů.
Bartoš: Oslabená verze zákona je ústupkem ODS a Ministerstvu financí
Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš během sněmovní debaty připomněl, že zákon vznikl na základě vládního programového prohlášení a měl širokou podporu koaličních stran. „Když jsme sestavovali společné programové prohlášení vlády Petra Fialy, ještě s Piráty na palubě tenkrát, tak jsem byl strašně rád, že Marian Jurečka, ale i další hovořili o tom, že zákon, na který Česká republika čeká 30 let, (…) má aspoň deklaratorní podporu vládní koalice, včetně kolegů z Občanské demokratické strany,“ uvedl.
Zvlášť kritizoval plán snížit počet kontaktních center. „To, že omezujeme počet kontaktních míst o stovku kvůli nějakým virtuálním slibům z billboardů, že štíhlý stát znamená, že má málo státních zaměstnanců, je blbost,“ řekl Bartoš a vyzval ministra Kulhánka a vládu, aby přehodnotili dobrovolnost systému na úrovni obcí s rozšířenou působností, zejména s ohledem na finanční podporu. Zdůraznil, že je nutné vytvořit preventivní systém, který by pomohl i těm, kteří se na trhu s bydlením ocitnou v obtížné situaci, ale zatím se nepropadli do bytové nouze.
Zákon počítá s garancemi pro majitele bytů i asistencí v bydlení
Vzniknout má podle vládního návrhu také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Podle Bartoše se však v zákoně podpora aktivace soukromých bytů do systému dostupného bydlení oslabuje. „Je 200 000 prázdných bytů, (…) kde z nějakého důvodu nikdo nebydlí,“ uvedl s tím, že stát by měl vytvořit podmínky pro jejich využití.
Norma předpokládá také asistence v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a minimalizuje rizika pro majitele a sousedy. V případě bydlení s ručením bude poskytovatel tohoto bydlení vlastníkům ručit za úhradu nájemného a služeb, pokud je nezaplatí nájemce.
Norma podle dohodnutých úprav počítá s tím, že vlastník bytu, který jej poskytne do systému, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků bydlení. Další změny upravují například výpověď z nájmu v případě neochoty klienta spolupracovat s asistenty pro získání pronájmu bytu nebo takzvanou překlenovací asistenci. Ta má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Ostrou kritiku vyvolal zapojení úřadů práce
Předmětem kritiky byl rovněž návrh Silvie Doušové (STAN), kterým chce koalice zapojit úřady práce do posuzování uchazečů o zařazení do evidence pro podporu bydlení. Úřady práce mají posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a to, zda vyhovuje podmínkám podpory.
Proti tomu se ostře vymezil poslanec Ivan Bartoš (Piráti), který uvedl: „To, že se na poslední chvíli do toho vlámaly úřady práce a Marian Jurečka, skutečně nechápu.“ Podle něj původní návrh počítal s tím, že potřebné kapacity bude možné sdílet mezi různými institucemi, ale nyní se celá agenda zbytečně přesouvá na úřady práce. Upozornil, že ministr Jurečka sice v médiích zdůrazňuje rychlost přijímání žádostí, ale skutečný problém spočívá v jejich pomalém vyřizování. Lidé na podporu často čekají až tři měsíce, což může mít vážné sociální dopady. Bartoš také připomněl, že podobné zpoždění se týká nejen dávek na bydlení, ale i důchodů. Na přetížení úřadů práce a riziko dalšího zpomalování výplaty dávek upozornili i další poslanci.
Eliška Olšáková (STAN) navrhla do evidence zařadit těhotné ženy bez partnera a matky samoživitelky.
Návrh zákona o podpoře v bydlení je součástí reformy Bydlení pro život, jejímž cílem je krom jiného také zajistit potřebné investice na výstavbu a rekonstrukce dostupných nájemních bytů.
