Sněmovna navrhla na vysoké státní vyznamenání Čeňka Růžičku, Elenu Gorolovou a Idu Kelarovou
Čeňka Růžičku, Elenu Gorolovou a Idu Kelearovu navrhla prezidentu Petru Pavlovi Poslanecká sněmovna na udělení státního vyznamenání. Elena Gorolová a Ida Kelarová se mohou stát historicky prvními romskými ženami, kterým by státní vyznamenání bylo uděleno. Seznam sněmovních kandidátů čítá 141 jmen. Konečné rozhodnutí je na prezidentovi, který návrhům může, ale nemusí vyhovět.
Spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička je navržen na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. Na vyznamenání ho navrhl Cyril Koky a Markéta Pekarová Adamová. “Čeněk Růžička byl velmi významnou osobností v oblasti romského aktivismu v České republice za posledních třicet let. Znal jsem ho od dětství, kdy jsem jezdil k babičce na prázdniny do Hořic. Patřil do rodiny původních českých Romů, kteří byli tragicky postiženi rasovou perzekucí během druhé světové války. Má velkou zásluhu na odstranění vepřína z místa koncentračního tábora v Letech u Písku a na vybudování důstojného památníku,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Cyril Koky.
Růžička se také věnoval přednáškové a osvětové činnosti. Za neúnavnou snahu dosáhnout satisfakce pro oběti romského holokaustu obdržel v roce 2017 medaili Artis Bohemiae Amicis od ministra kultury a Cenu Alice Garrigue Masarykové.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka by mohla získat i lidskoprávní aktivistka a sociální pracovnice Elena Gorolová, kterou navrhla poslankyně za Piráty Klára Kocmanová. “Velká radost! Celoživotní úsilí této silné ženy bojující za odškodnění nuceně sterilizovaných Romek ocenili i další kolegyně a kolegové ve Sněmovně a doporučili ji ke schválení prezidentovi. Její příběh je o to silnější, že se jí samotné neoprávněná sterilizace týká. Bylo mi ctí ji nominovat na Řád Tomáše Garrigua Masaryka,” uvedla Klára Kocmanová.
Gorolová pracuje jako terénní pracovnice v neziskové organizaci Vzájemné soužití, která se metodou komunitní práce pokouší zlepšit sociální a životní podmínky chudých a potřebných rodin. Televizní stanice BBC E. Gorolovou zařadila mezi sto vlivných a inspirativních žen pro rok 2018. Získala též cenu Alice Masarykové za prosazování lidských práv v Česku, kterou uděluje Velvyslanectví Spojených států amerických.
Romská zpěvačka, muzikantka a hudební pedagožka Ida Kelarová, kterou navrhl opět Cyril Koky, by od prezidenta mohla získat Medaili Za zásluhy. Kelarová založila Mezinárodní školu pro lidský hlas, organizuje workshopy, multietnické projekty, romský festival Gypsy Celebration Hartmanice, zakládá sbory s repertoárem romských písní. V r. 1999 založila s Desiderem Duždou skupinu Romano Rat (Romská krev) s níž koncertuje po celém světě. Za hudbu k filmu Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba byla v r. 2001 nominována na Českého lva. I. Kelarová se hrdě hlásí k romským kořenům, dlouhodobě se věnuje vzdělávání a výchově romských dětí a cestu k romské kultuře otevírá i těm neromským.
“Mám velkou radost, že Poslanecká sněmovna mé návrhy podpořila. Čeněk Růžička i Ida Kelarová jsou významné romské osobnosti. Toto ocenění je vyvrcholením a oceněním jejich mnohaleté práce, kterou vykonali,” dodal pro zpravodajský server Romea.cz Cyril Koky.
Sněmovna navrhla na vyznamenání jen část skupiny Mašínů, odmítla mj. Rychetského nebo Šimona Pánka
Na ocenění Sněmovna nabídla také strůjce atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Josefa Gabčíka a Jana Kubiše nebo někdejšího disidenta a politika Petra Pitharta. Z navrhovaného seznamu odmítla desítku jmen včetně končícího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka.
Mezi nominanty dolní komory figuruje Jiří Brady, jenž údajně měl být, ale nakonec nebyl vyznamenám před sedmi lety za prezidentství Miloše Zemana. Státním vyznamenáním by chtěla Sněmovna ocenit třeba i prvního československého premiéra Karla Kramáře i ministra financí Aloise Rašína.
Zatímco loni neúspěšně navrhla Sněmovna tehdejšímu prezidentu Zemanovi všech šest členů odbojové skupiny bratří Mašínů, letos schválila jen Zbyňka Janatu a Ctibora Nováka. Nesouhlasila s tím, aby na finálním seznamu nominantů byli také Josef a Ctirad Mašín, Milan Paumer a Václav Švéda. Sněmovna naopak nominovala matku bratrů Mašínů Zdenu Mašínovou, i jejich sestru, rovněž Zdenu Mašínovou.
Sněmovna odmítla navrhnout také soudkyni Evropského soudu pro lidská práva Kateřinu Šimáčkovou, youtubera Karla Kováře známého pod pseudonymem Kovy, nedávno zesnulého politika STAN Věslava Michalika a režisérku Olgu Sommerovou.
Na sněmovním seznamu kandidátů jsou dále například astrofyzik Jiří Grygar, někdejší disident a politik Milan Uhde, fotbalový hráč a trenér František Cipro, hudebníci Vladimír Mišík, Michal Prokop a Jiří Pavlica, spisovatel Jaroslav Rudiš, ekonom Jan Švejnar a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Hned dva poslanci oznámili při hlasování o jednotlivých jménech osobní střet zájmů. Prvním byl Marek Benda (ODS) při rozhodování o nominaci jeho matky Kamily Bendové a druhým Drahoslav Ryba (ANO), když Sněmovna hlasovala o něm samotném. Ryba byl dříve generálním ředitelem hasičského sboru. Dolní komora oba návrhy podpořila.
Poslanci hlasovali z Bendovy iniciativy o každém navrhovaném jméně zvlášť. Předkladatel Jan Bartošek (KDU-ČSL) původně chtěl, aby se individuální hlasování konalo jen o lidech, jejichž nominace budila rozpory, a pak o předběžném seznamu jako celku. Hlasování zákonodárcům zabralo více než hodinu.
Loni Sněmovna nominovala na udělení státního vyznamenání 34 lidí. Zeman vyhověl dvěma desítkám návrhů.
