Sněmovna bude o antidiskriminačním zákoně hlasovat až po volbách

Sněmovna dnes odsunula rozhodující hlasování o antidiskriminačním zákoně až
na dobu po krajských a senátních volbách. Souhlasilo s tím 102 ze 191 přítomných
poslanců. Normu vetoval prezident. K jejímu prosazení koalice potřebuje nejméně
101 hlasů. Česko je jedinou zemí EU, která normu na ochranu před nerovným
zacházením nemá. Hrozí mu za to vysoké sankce.

Krajské volby se uskuteční společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 17. a
v sobotu 18. října. Závěrečné druhé kolo senátních voleb bude o týden později.

S návrhem odsunout hlasování o zákoně o ochraně před nerovným zacházením přišla
poslankyně zelených Kateřina Jacques. O normě měla sněmovna původně rozhodovat
už v červnu. Tehdy projednávání přerušila. Nebylo totiž jisté, jestli má koalice
k prosazení dost hlasů. Zákon má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání,
práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu,
národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a
světový názor.

Koalice měla v dolní komoře jen křehkou většinu. S prosazováním zákonů jí
pomáhali takzvaní přeběhlíci z ČSSD. Řady vládních poslanců minulý týden
oficiálně opustili dva zákonodárci ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba již
dříve uvedli, že antidiskriminační zákon nepodpoří. Ruku pro něj nechtěla
zvednout ani poslankyně ODS Alena Páralová, která pro něj nehlasovala už minule.
K trojici by se mohli přidat i další. Někteří pravicoví zákonodárci totiž míní,
že zákon je zbytečný či dokonce škodlivý. Vidí v něm nutné zlo a ústupek EU.

Napjaté vztahy má koalice nejen s některými vlastními poslanci, ale i s opozicí.
Levice sice soudí, že zákon je důležitý, již dříve ale návrh označila za bezzubý
a nedostatečný. Komunistům navíc vadilo, že se jim v normě nepodařilo prosadit
zrušení lustračních zákonů.

Antidiskriminační zákon připravovaly už minulé vlády. Předposlední návrh v roce
2006 vetoval Senát. Sněmovna o něm před parlamentními volbami už nehlasovala.
Nynější verze vychází z minulých předloh. Sněmovna ji schválila v březnu. Zákon
podpořil i Senát. V polovině května ho ale vetoval prezident Václav Klaus.
Označil ho za zbytečný a kontraproduktivní. Mnohé neziskové organizace normu
kritizovaly. Podle nich je okleštěná. Výhrady měly třeba k tomu, že zákon
neumožňuje podat hromadnou žalobu.