Smlouva o odkupu vepřína v Letech dnes nabyla účinnosti, poslední zvířata zmizí do 14 dnů
Dnešním dnem nabývá účinnosti smlouva o odkupu vepřína v Letech u Písku, kterou loni s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda. Kabinet Bohuslava Sobotky dospěl k dohodě s firmou Agpi po dvou desítkách let, kdy Českou republiku za existenci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy kritizovaly romské organizace i mezinárodní lidskoprávní instituce.
Stát za vepřín zaplatí 450 milionů korun. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa vyjde na dalších asi 120 milionů korun. Přispět by na ně ale mohly takzvané norské fondy. Splatnost smlouvy je nejpozději do 31. října 2018.
Vyjednanou cenu někteří, včetně členů bývalé vlády, kritizovali jako nepřiměřenou. Bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) pro uzavření smlouvy nehlasoval, cena prý nerespektuje soudní odhad, který podle něj byl kolem 200 milionů. Podle minulého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), jehož resort smlouvu dojednával, je suma vyšší než odhad také proto, že zahrnuje i veřejný zájem na odkupu vepřína.
Prezident Miloš Zeman před časem uvedl, že je proti likvidování prosperujícího podniku. Už dříve mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana ale v letském vepříně pracuje jen osm zaměstnanců.
Památník v Letech převzalo do své správy Muzeum romské kultury v Brně, které bude zajišťovat samotné bourání objektů vepřína. Podle plánu by zvířata měla vepřín opustit do konce února. V březnu už má být objekt zcela vyklizen.
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová počátkem týdne uvedla, že muzeum samo nechce určovat, jak má budoucí pietní místo v Letech vypadat. “Zajímají nás názory přeživších, odborníků, Romů, veřejnosti. Na webu muzea otevřeme veřejnou diskusi a 2. března bude v Praze kulatý stůl, kde se bude podoba památníku probírat,” řekla.
Ministerstvo kultury dříve uvedlo, že na podobu památníku bude vypsaná architektonická soutěž. Předtím se ještě na místech odstraněných budov uskuteční archeologický průzkum.
Muzeum romské kultury se v minulých dnech přidalo ke kritikům šéfa SPD Tomia Okamury, který v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.
Lidovci kvůli Okamurovým výrokům navrhují jeho odvolání z funkce místopředsedy Sněmovny. Zástupce pozůstalých Romů Čeněk Růžička podal minulý týden na Okamuru a jeho spolustraníka poslance Miloslava Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech trestní oznámení.
