Slovenské ministerstvo vnitra chystá Operační střediska proti "nepřizpůsobivým Romům". Romské osobnosti protestují

Krompachy budou podle všeho prvním městem, ve kterém slovenské ministerstvo vnitra otestuje, jak bude fungovat projekt Operačního střediska. Má jít o místnost, v níž budou výstupy z až 51 kamer. Důvodem jsou podle slovenské ministryně vnitra „nepřizpůsobiví Romové,“ kteří žijí v Krompachách. Jak dále řekla, policie a hlídky proto budou moci okamžitě zasáhnout na místech, kde dochází k nejčastější trestné činnosti.

“Navštívili jsme části města, kde bydlí romská komunita. Byli jsme na Hornádské a Družstevní ulici a ještě je tam třetí část Stará Maša, kde bydlí nepřizpůsobiví občané. S paní primátorku je dohoda, že v příštích měsících v prostorách budovy, která patří městu, vytvoříme operační středisko, kde budeme sledovat záznam z kamer,” řekla ministryně vnitra Denisa Saková pro agneturu TASR.

Ve městě plánují posílit i hlídky státní policie. “Zároveň jsme se dohodli s paní primátorku, že bychom chtěli posílit hlídky občanských pracovníků. Takový pilotní projekt, který uděláme v Krompachách, kam ještě stáhneme možná i přenos obrazu z jiných obcí, kde žijí nepřizpůsobiví občané, například Spišské Vlachy,” dodala ministryně vnitra. Následně by podle Sakové chtělo ministerstvo vnitra tento projekt zavést i v jiných městech a obcích na východním Slovensku.

Romský protest

Proti tomu se formou otevřeného dopisu ministryni bouří slovenští Romové. V něm Sakovou žádají, aby nepoužívala výraz „nepřizpůsobiví spoluobčané“ pro označení Romů a Romek žijících v marginalizovaných komunitách.

Související článek

Zuzana Havírová: Kde selhává integrace Romů?

ROMEA

„Rozdělování obyvatelstva země na přizpůsobivých a nepřizpůsobivých připomíná nechvalně období druhé světové války. Právě přesvědčení, že Romové a Romky jsou “od krve” nepřizpůsobiví kriminálníci, bylo v základě nacistického “řešení tzv. cikánské otázky “. Řešení spočívající v kriminalizaci etnické skupiny, jejím následném vylučování a až fyzické likvidaci během Romského holocaustu bylo genocidou, jejíž zákaz je jedním z nejdůležitějších principů mezinárodního práva, ke kterému se hlásí všechny demokratické země světa,“ píší Romové ministryni.

„I pokud bychom na chvíli i připustili, že u některých občanů může být začlenění do společnosti a dodržování pravidel problematické, jsme hluboce přesvědčeni, že právě děti se do této kategorie dostávají z důvodu rasového a anticiganistického přístupu,” dodávají.

Problémem podle nich je i to, že slovník centrální správy často přebírají samosprávy a vytvářejí různé komise na řešení otázky “nepřizpůsobivých spoluobčanů”. Upozorňují přitom, že osvědčených nástrojů a opatření, které pomáhají při začleňování obyvatel z vyloučených romských komunit je dost.

„Vážená paní ministryně, používání urážlivého slovníku podněcuje nenávist a podkopává všechny dobře myšlené snahy zmíněných úřadů spadajících pod Vaše ministerstvo. Navíc je ověřeno, že opatření, jako terénní práce, předškolní výchova či podpora bydlení a zaměstnanosti, řeší příčiny vyloučení a koncentrace chudoby (které nesprávně identifikujete jako “nepřizpůsobivost”). Naopak, podněcování nenávisti, rozdělování společnosti a kriminalizace Romů vedla k největším tragédiím naší země, ke kterým zajisté nechcete směřovat ani Vy,“ dodávají autoři dopisu.

Výraz „nepřizpůsobiví“ se nelíbí ani českým osobnostem

Výraz „nepřizpůsobiví“ se ve stejném duchu používá i v České republice a i zde proti němu protestovaly známé osobnosti. Například manželé novinář Petr Uhl a Anna Šabatová, dnes ombudsmanka, se v září 2011 obrátili otevřeným dopisem na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby se „zabývala tím, že televizní a rozhlasová média – i veřejnoprávní – již několik týdnů užívají denně a často pro část obyvatelstva dehonestující označení ,nepřizpůsobiví´.“

Uhl a Šabatová jsou přesvědčeni, že označení „nepřizpůsobiví“ plní roli klíčového pojmu předsudečného anticiganistického diskursu. „Česká televize a další média se tím, že pojem nekriticky převzaly, zásadním způsobem podílejí na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim.“

Za Českou televizi poslal vyjádření její tehdejší právník Michal Heldenburg. Podle něj se ČT ohrazuje a nesouhlasí s tím, že by se podílela na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim. „V ČT pracují cikáni. Ve Zpravodajství jeden z nich dokonce moderuje. Není tohle konkrétní příklad bourání těchto stereotypů?” napsal Heldenburg doslova. Ke slovu „nepřizpůsobivý“ pak dodal:

„V podstatě lze tak označit každého, kdo nedodržuje zákony země, kdo se nechová tak, jak by se dle obecně uznávaných pravidel chovat měl; a může to být i každá menšina, která není schopna a ochotna přizpůsobit se většinové společnosti. Na tom není nic rasistického. Lidská společnost funguje tak, že se menšina přizpůsobuje většině. Nepřizpůsobivý je pak každý, kdo tohle nechápe, bez ohledu na etnický původ nebo barvu pleti.“

Podle Anny Šabatové byla Heldenburgova reakce „arogantní a urážlivá a míjela se s podstatou problému, na nějž jsme upozornili. Je nedůstojná České televize – média, které ovlivňuje denně miliony lidí,“ je přesvědčena Šabatová. Heldenburgovo vyjádření tehdy odsoudil i předseda Rady ČT Milan Uhde a význačné romské osobnosti, v čele s Karlem Holomkem, Irenou Eliášovou a Čeňkem Růžičkou.