Slova zraňují jako činy! Vláda projednala sedm desítek doporučení proti předsudečnému násilí. Podle odborníků jde o zásadní krok – pokud nezůstane jen na papíře

Navržená doporučení se týkají zejména posílení pomoci obětem, ale také posunu v přístupu institucí – policie, justice, školství i státní správy. Podle autorů jde o první takto komplexní materiál svého druhu, který v českém prostředí vznikl.

Klára Šimáčková Laurenčíková: Slova mohou zraňovat stejně jako činy. Stát musí reagovat, aby oběti neztratily důvěru

„Slova mohou zraňovat stejně jako činy. Verbální útoky, ať už v reálném světe či online prostředí, velmi těžce dopadají na oběti z řad zranitelných skupin, prohlubují příkopy ve společnosti a mohou vést k eskalaci předsudečného násilí,“ uvedla k doporučením zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Předsudečné útoky jsou podle zmocněnkyně obzvlášť závažné, protože míří přímo na identitu oběti – tedy na pohlaví, barvu pleti, etnicitu, národnost, vzhled, zdravotní stav nebo sexuální orientaci. Takové útoky podle ní vytvářejí u obětí pocit, že do společnosti nepatří.

Pokud stát nezareaguje, klesá důvěra zasažených skupin ve veřejné instituce, což může být v době společenských krizí a polarizace velmi nebezpečné. „Vláda tímto dokumentem vysílá jasný signál, že předsudečné násilí a nenávistné projevy nebudou tolerovány a že se chce zasazovat o odolnou a soudržnou společnost, ve které se můžeme všichni cítit bezpečně,“ doplnila Laurenčíková.

Ministr Dvořák varuje před digitálními hrozbami: Nenávist se šíří napříč Evropou

Materiál vychází z předpokladu, že předsudečné násilí nelze řešit pouze prostřednictvím trestního práva. Podle autorů by to kvůli svobodě projevu mohlo být kontraproduktivní. Autoři dokumentu se opírají o zkušenosti z jiných evropských států, které kladou důraz na prevenci, vzdělávání a spolupráci veřejného a soukromého sektoru včetně digitálních platforem.

„Na předsudečné násilí a nenávistné projevy bývá nahlíženo jako na fenomén úzce spjatý s extremismem. Naprostá většina incidentů je však páchána běžnými lidmi, kteří se nutně nehlásí k radikálním ideologiím. Klíčovou roli sehrává předsudek, nesnášenlivost a odpor k jinakosti.  Doporučení se proto zaměřují na předsudečné násilí jako na celospolečenský jev,“ uvádí se v tiskové zprávě Úřadu vlády.

Na evropský rozměr problému upozornil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Připomněl, že předsudečné násilí a nenávistné projevy představují problém v celé Evropě a jsou umocňovány společenskými krizemi, které vedou k hledání viníků ekonomických i jiných nesnází, a to často z řad těch nejzranitelnějších skupin. “Významnou roli hrají informační technologie, které na jedné straně umožňují téměř neomezený přístup k informacím, na druhé straně umožňují šíření nenávistného obsahu obrovskou rychlostí,” uvedl Dvořák, který zdůraznil, že Evropská unie i mezinárodní organizace jako Rada Evropy či OBSE na tento fenomén reagují právními i strategickými nástroji.

„Námi dnes představená doporučení zohledňují nejlepší praxe a mezinárodní doporučení. Představují ucelený a komplexní nástroj pro lepší uchopení předsudečného násilí a nenávistných projevů v českém prostředí,“ dodal ministr.

Klára Kalibová: Materiál není závazný, ale konečně dává obětem hlas

Opatření navrhla odborná skupina, kterou zmocněnkyně vytvořila předloni. Působí v ní zástupci úřadů a menšin i akademici. Materiál pak sepsal odbor lidských práv Úřadu vlády.

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, která byla členkou expertní skupiny, označuje dokument za důležitý krok vpřed. „Iniciativu vládní zmocněnkyně vítáme. Byť je třeba upozornit, že materiál není závazný, zejména oceňujeme ta doporučení, která se týkají zlepšení péče o oběti, zlepšení statistického vykazování a zlepšení přístupu orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Kalibová.

Zejména si cení doporučení, která požadují školení policistů, státních zástupců a soudců – a to „dvojkolejně, to znamená jak na samotné vyšetřování a trestání příslušných trestných činů, tak potom na přístup k obětem“. Zároveň zdůrazňuje, že Česká republika dosud neměla ucelenou politiku vůči obětem předsudečného násilí. „Sadu doporučení tak vnímám jako komplexní materiál, který je nyní nutné uvést v život.“

Kalibová také upozorňuje na dlouhodobě opomíjenou potřebu právního zakotvení obětí předsudečného násilí jako zvlášť zranitelných osob. „Z hlediska dopadů trestné činnosti jsou následky pro oběti předsudečných trestných činů podobné jako u obětí znásilnění, domácího násilí nebo obchodu s lidmi.“ V této souvislosti apeluje na vytvoření obecné, průřezové strategie péče o oběti, která by měla spadat pod Ministerstvo spravedlnosti.

Významnou roli podle ní hrají poradny pro oběti trestné činnosti. „Jsou to právě poradny, na které se lidé ve znevýhodněné situaci obracejí dříve a častěji než na jiné struktury pomoci,“ doplňuje pro Romea.cz Kalibová a zdůrazňuje, že tyto služby musí mít zajištěné stabilní a dlouhodobé financování.

Kvůli nedůvěře k institucím lidé nehlásí útoky. Stát musí lépe komunikovat i sbírat data

Předsudečné útoky, ať už v podobě slovního napadání, výhrůžek či fyzického násilí, podle odborníků zůstávají často neohlášeny. Důvodem bývá nedůvěra k institucím, obavy z bagatelizace nebo přímé zkušenosti s diskriminačním přístupem.

Materiál doporučuje posílit statistický sběr dat, umožnit záznam předsudečné motivace i v případech, kde motiv ještě není jednoznačně prokázán, a zavést jednotnou monitorovací definici, která bude sdílena napříč policií, státním zastupitelstvím i soudy. Důraz je rovněž kladen na komunikaci – například na potřebu, aby orgány veřejné správy aktivně informovaly o problematice předsudečného násilí, nebo aby se veřejní činitelé vyhýbali nenávistným výrokům a stereotypizaci.

DOKUMENT