Šlechtová i přes výhrady podepsala zákon o sociálním bydlení

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) s výhradami podepsala
návrh zákona o sociálním bydlení. Ministryně o tom dnes informovala na
sociálních sítích. Prosazení zákona má vláda ve svém programu a koaliční dohodě.
Přípravu normy ale poznamenaly neshody mezi koaličními politiky.

"Právě jsem podepsala s výhradami návrh zákona o sociálním bydlení," uvedla
Šlechtová na svém twitterovém účtu. "Nechť ať vláda rozhodne v zájmu občanů,"
dodala.

Zákon o sociálním bydlení měl podle původních představ platit od začátku
letošního roku. Na jeho podobě se ale politici zatím nedokázali shodnout.
Přípravu normy zkomplikovalo přetahování ministerstev práce pod vedením ČSSD a
pro místní rozvoj v gesci ANO o to, kdo bude mít v celém systému rozhodující
slovo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve označil normu za jednu z deseti
priorit svého kabinetu do voleb. Osm desítek organizací na pomoc lidem v tísni
přitom vyzvalo vládu, aby návrh zákona schválila do konce ledna, jinak se
nestihne do parlamentních voleb přijmout.

Prosincový návrh normy z dílny ministerstva práce, aby fond sociálních bytů
místo obcí zřídil a vedl jeho nový úřad, narazil. Podle poslední verze zákona by
měl sociální byty přidělovat Státní fond rozvoje bydlení, potřebným by je měl
dát do tří let. Obce by mohly sociální byty mít jen dobrovolně. Pokud by je
poskytovaly, dostaly by na jejich výstavbu a údržbu i na sociální práci s
nájemníky dotace od státu. Bydlení by lidem v nouzi měly zajistit do dvou let.
Podle původních plánů měly obce mít sociální bydlení povinně.

Spor o podobu sociálního bydlení se táhne dlouhé roky, vedl se už před
nástupem Sobotkovy vlády. Před lety začal koncepci chystat resort pro místní
rozvoj. V roce 2013 měla obě ministerstva na návrhu spolupracovat. Zatímco
resort práce chtěl samostatný zákon, podle resortu pro místní rozvoj měly stačit
novely. Do nich se pak skutečně některé změny promítly, třeba ty o omezení
vyplácených dávek. Růst počtu obyvatel chudinských domů, ulic a čtvrtí či
nevyhovujících ubytoven to ale nezastavilo. Od roku 2006 za deset let jejich
počet vzrostl z 80.000 na zhruba 115.000.