Skoro 70% lidí si přeje zákaz extremistických stran, DS je podle nich extremistická
Jako extremistickou stranu lidé nejčastěji vnímají Dělnickou stranu, kterou
jmenovalo v dnes zveřejněném průzkumu CVVM 46 procent veřejnosti. Deset procent
lidí uvedlo KSČM, u níž ale v porovnání s deset let starými výzkumy podíl těch,
kteří stranu takto vidí, klesl. Většina respondentů je zároveň přesvědčena, že
by extremisté měli být zakázáni.
Čtyři procenta dotázaných nepovažují žádnou stranu za extremistickou a více než
pětina se nedokázala rozhodnout. Ostatní považují za extremistická hlavně
pravicová uskupení.
Za Dělnickou stranou a KSČM skončila Národní strana se sedmi procenty a
republikáni se šesti procenty. Poté následovala nacionalisticky zaměřená hnutí.
Do pomyslného žebříčku se dostaly i parlamentní strany, které lidé ale
označovali jen sporadicky.
CVVM provedlo obdobný průzkum v roce 1999, kdy na špici skončilo Sdružení pro
republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) s 43 procenty. Při
časovém srovnání se ukazuje, že SPR-RSČ v povědomí lidí nahradila Dělnická
strana, uvedli analytici. Komunisty před deseti lety vnímalo jako extremisty 25
procent lidí.
S jednoznačným zákazem extremistů by nyní souhlasilo 39 procent populace,
dalších 30 procent by je spíše zakázalo. Opačný názor má 14 procent a 17 procent
neví. Pro zákaz se podle CVVM nejčastěji vyslovili ti, kteří se sami řadí mezi
příznivce pravice.
Jako nejčastější důvod zákazu lidé uváděli agresivní chování extremistů, uvedlo
to 23 procent lidí. Podle 22 procent ohrožují demokracii a svobodu. Čtrnáct
procent Čechů soudí, že škodí společnosti a mají špatný vliv na lidi.
Jako hlavní argument, proč by extremistické strany neměly být zakázány, lidé
nejčastěji uváděli to, že v rámci demokracie nelze potlačovat názory jiných, i
když nejsou správné. S tímto důvodem se ztotožnilo 56 procent veřejnosti.
Jedenáct procent lidí by je nezakázalo, protože s nimi sympatizuje, a malý podíl
populace se obává, že by případný zákaz extremisty spíše posílil.
KAM
DÁL?
