Školy mají být k Romům fér

Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv
je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti
romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy.

Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v
Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a
ostatních obyvatel.

Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod
záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát „Férová škola“ těm
základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k
diskriminaci.

„Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje.
A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely,“ uvedl
břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět
ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se
chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí „férový“ certifikát.

„Glejt diskriminaci nespraví“ Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je
takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v
břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. „Nechat si přidělit
takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy
pro Romy,“ míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do
školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. „Na
každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví,“ domnívá
se.

Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze
zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné
uplatnění na trhu práce. „Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde
nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast
je toho bohužel zářným příkladem,“ míní koordinátorka.

„Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a
začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího
proudu, tedy do klasické třídy,“ dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly
získat certifikát na jaře příštího roku.

Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány
antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou
příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout,
pokud není důvodem třeba naplněnost školy.

Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho
etnika.

V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její
pracoviště v Sovadinově ulici. Tamse teprve budou rozhodovat, zda se stanou
školou férovou. „Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco
vytěžit,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s
romskými žáky pracuje nepřetržitě. „Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s
nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka,“ poznamenal
s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.