Školu s romskými dětmi prověřuje inspekce. Snaha o zachování inkluze anebo podivná segregace?
Brněnskou školu J. A. Komenského šetří kvůli nedůstojným opatřením Česká
školní inspekce. Škola je totiž v rekonstrukci a její vedení tak muselo kývnout
na pozvání jiné základní školy, ZŠ Merhautova, která sama disponuje dvěma
budovami – budovou na ulici Merhautově a budovou na Vranovské. Zejména ta druhá
je pak v Brně notoricky známá diskutabilní kvalitou výuky a tím, že ji
navštěvují téměř stoprocentně romské děti. A právě tady žáci z J. A. Komenského
obsadili horní patro a namísto příležitosti k vzájemnému setkávání se mezi dětmi
rozevřela propast. Nejenže se v jediné budově prakticky nepotkají: prostor mezi
dětmi odděluje provaz a nově příchozí raději dojíždějí na obědy čtyři zastávky
tramvají, než aby zasedly ke společnému stolu. Situace se nelíbí politikům a na
školu dorazila v těchto dnech i Česká školní inspekce.
Kontroverzní opatření ředitelky základní školy Komenského, Danuše Filipenské,
jsou přitom tím zvláštnější, že škola se dosud profilovala poměrně otevřeně –
dochází na ni skoro třetina romských dětí, dalších dvacet procent tvoří děti
cizinců a škola usiluje o moderní inkluzivní přístup. Ten škole přiznává i
Denisa Sedláčková z brněnské organizace IQ Roma servis, která v Brně realizuje
kampaň „Dža andre lačhi škola“ („Pojďte do dobré školy“). "Škola J. A. Komenského
představuje kvalitní alternativu pro romské rodiny, které
chtějí pro děti solidní vzdělání,“ uvedla Sedláčková pro server Romea.cz.
Jenže právě to by údajně sloučením se ZŠ Merhautova bylo ohroženo. Budovu na
Vranovské při ZŠ Merhautova (obě školy se sloučily už v roce 2004) totiž
dlouhodobě předchází pověst školy s mimořádně sníženou laťkou očekávaných
studijních výsledků. Ale taky je to, na rozdíl od pracoviště na Merhautové,
škola „čistě romská“ – segregaci romských dětí na Vranovské ostatně ostře
kritizovala i česká pobočka Amnesty International. Je proto otázka, jaké obavy
vedly ředitelku Filipenskou k instalaci provazu a k upřednostnění odděleného
stravování i za cenu dojíždění čtyř zastávek tramvají.
Je spor jen o kvalitu vzdělání?
Ředitelka Filipenská měla přitom odmítnout i možnost využití hřiště či
počítačové třídy na Vranovské. A není ani dost málo jasné, jak by využití těchto
prostor byť vzdáleně souviselo s problematickou kvalitou výuky – celá situace
působí spíš tak, jakoby šlo o udržení co největší distance od hostitelské školy
a dětí, které mají nálepku tzv. problematických.
Filipenská totiž dokonce upravila čas výuky tak, aby se žáci obou škol
nepotkávali před sdílenou budovou; i to bude muset nyní vysvětlit České školní
inspekci.
"Záležitost samozřejmě prověříme, ale obecně můžu říct, že pokud by to
v praxi mělo takto fungovat, tak je to nepřijatelné a nepřípustné, protože naše
vzdělání je založené na zásadách rovného přístupu a nediskriminace“, nechce
předjímat výsledky kontroly náměstek ČŠI Andrýs.
Kontext bezpečí nebo soužití
Legitimní motivaci k přinejmenším symbolicky velmi nešikovným opatřením
předpokládá Denisa Sedláčková. Věří, že jde o kroky v zájmu bezpečnosti a že se
ředitelka Filipenská snaží pouze předejít situacím, kdy by nebyla vyjasněna
odpovědnost za případná zranění či úrazy dětí.
Na druhou stranu Sedláčková podotýká, že kontext společného vzdělání je silně
ovlivněn postojem rodičů. „Většině neromských rodičů nevadí, pokud je ve třídě
pár romských dětí, pokud je jich ale více, raději své děti přehlásí jinam,“
uvedla pro Romea.cz
Romští rodiče se podle ní naopak velmi často obávají diskriminace, bojí se, že
se na „většinové škole“ stane jejich dítě terčem šikany. To je taky důvod, proč
organizace IQ Roma servis realizuje svou kampaň a snaží se uvolnit předsudky na
obou stranách. Sedláčková přitom zdůrazňuje, že i romští rodiče o kvalitní
vzdělání stojí, problémem jsou ale podmínky a nedostatek informací.
