Situace je neudržitelná, nenávist online se vymkla kontrole. Nejvíce ohroženi jsou Ukrajinci, LGBT+ a Romové
Devět z deseti mladých lidí v Česku bylo v uplynulém roce vystaveno nenávistným projevům na internetu. Zvláště časté jsou útoky vůči Ukrajincům, lidem z LGBT+ komunity a Romům. Nenávist v online prostoru se tak stala každodenní realitou pro ty, kteří se nějak odlišují – vzhledem, původem nebo identitou. Výzkum agentury Ipsos, uskutečněný ve spolupráci s organizací In IUSTITIA a společností T-Mobile, zkoumal zkušenosti mladých lidí ve věku 11 až 21 let nejen s nenávistnými projevy, ale i s kyberšikanou. Do šetření bylo zapojeno 816 respondentů, z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy.
Výzkum ukázal, že až 94 % mladých lidí se v posledních 12 měsících setkalo s nenávistnými projevy na internetu. Nejčastěji mířily proti Ukrajincům (50 %), LGBT+ komunitě (43 %) a Romům (31 %). Dále byly terčem uprchlíci, lidé s jiným vzhledem těla, ženy či lidé vyjadřující politické názory. V případě ohrožených skupin bylo 63 % z nich vystaveno nenávistným projevům alespoň jednou týdně a 73 % se kvůli nim cítilo špatně. Nenávistné projevy tak nejsou izolovaným problémem několika obětí, ale každodenní realitou pro celé skupiny mladých lidí, kteří se odlišují od „většinové normy“.
Nenávist není výjimka, ale běžná zkušenost
Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák upozorňuje, že dostupných dat o nenávistných projevech online je zatím velmi málo. „Výzkumů na téma nenávistných projevů online bylo zatím minimum a my nyní přicházíme s aktuálními daty,“ říká v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz. Podle něj výzkum ukázal, že mladí lidé často chápou pojem nenávistných projevů šířeji než odborná veřejnost, protože se s nimi běžně setkávají.
Výsledky zároveň naznačují, že kyberšikana je natolik rozšířeným jevem, že ji mnozí mladí přestávají jako šikanu vůbec vnímat. „Na druhou stranu kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ dodává Kormaňák.
Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA, volá po zásadní změně přístupu k nenávistným projevům v online prostředí. Výsledky výzkumu podle ní jasně ukazují, že předsudky vůči menšinám jsou v české společnosti hluboce zakořeněné. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce,“ říká pro Romea.cz.
Kalibová zároveň upozorňuje, že výzkumný panel sice zohlednil vybrané ohrožené skupiny, ale plně nereprezentuje reálný počet menšin žijících v Česku. „Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity – nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku.“ Z toho podle ní plyne zásadní závěr: „Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší.“
Každý třetí mladý čelil urážkám a pomluvám
Kyberšikana je druhým zásadním fenoménem, který výzkum sledoval. A čísla jsou stejně alarmující – 67 % adolescentů uvedlo, že se stali obětí kyberšikany. Nejčastěji šlo o šíření pomluv (34 %), urážky a nadávky (31 %) nebo výroky zpochybňující jejich vzhled, oblečení nebo původ. Výzkum také odhalil, že 26 % obětí se s těmito zkušenostmi nikomu nesvěřilo – především chlapci, jejichž ochota svěřovat se výrazně klesá s věkem.
Zkušenosti s nenávistnými projevy a kyberšikanou mladí lidé zpracovávají různě – přibližně polovina z nich na útoky nijak nereaguje, druhá polovina naopak volí aktivní přístup. Celkem 44 % respondentů uvedlo, že nenávistné projevy ignorují, zatímco 45 % reaguje aktivně – nejčastěji tím, že si útočníka zablokují, nahlásí příspěvek, nebo přidají komentář. Výraznější ochota k aktivní obraně je patrná mezi ohroženými skupinami, kde se ozývá až 66 % dotázaných. Podle výzkumu je hlavní motivací těch, kteří se rozhodnou reagovat, potřeba zastat se druhých, snaha uvést věci na pravou míru a pocit odpovědnosti.
Odborníci volají po systémových změnách
Odborníci upozorňují na nutnost systémových opatření – jak ve školách, tak v legislativě. „Česká republika v současnosti dohání implementaci evropského nařízení zvaného Digital Services Act. To posiluje mimo jiné důvěryhodnost nahlašujících specializovaných organizací, jejichž upozornění na škodlivý obsah musí ČTÚ přednostně řešit. Z pohledu našeho úřadu, i pro efektivní ochranu zranitelných skupin včetně dětí a mládeže je klíčové, aby se pravidla mohla co nejdříve aktivně uplatňovat,“ uvedl Marek Vrbík z Českého telekomunikačního úřadu.
Předsudečné útoky jsou velmi závažné a často zůstávají stranou pozornosti. Stali jste se obětí předsudečného násilí? Volejte na bezplatnou telefonní linku organizace In IUSTITIA 800 922 922 nebo kontaktujte organizaci ROMEA.
Na nutnost právní reakce upozornil i Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti: „Pro zajištění skutečně účinné ochrany obětí nenávistných projevů nejen online, případně i kyberšikany, je zásadní, aby je zákon rozeznal a uměl na ně reagovat. V rámci trestního práva jde o rozšiřování pohnutek u trestných činů spáchaných z nenávisti a jejich přísnější trestání.“
Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile, považuje výsledky výzkumu za podnět k širší společenské reflexi. Připomíná, že projevy nenávisti ve veřejném prostoru často přesahují morální i zákonné meze. „Nenávist ve veřejném prostoru někdy překračuje hranice zákona, vždy ale hranice obyčejné lidské slušnosti,“ uvedl. Zvláště znepokojivé jsou podle něj případy mezi školáky, které se v poslední době objevily i v médiích.
Orgoník zdůrazňuje, že T-Mobile se dlouhodobě věnuje vytváření bezpečného online prostředí a věří, že data z výzkumu mohou přispět ke zlepšení prevence i ve školách. „Čísla nyní máme. Ta veřejnosti předkládáme a pevně věříme, že se odborná veřejnost zamyslí i nad příčinami a další možnou prevencí. I my v T-Mobilu se dlouhodobě zaměřujeme na budování bezpečného a respektujícího online prostředí. Průzkum pomůže nejen specializovaným organizacím problém efektivněji řešit – edukací, prevencí, ale věřím, že i školám může pomoci zaměřit se na prevenci a ochranu těch nejzranitelnějších z nás,“ dodává.
Výzkum je součástí dlouhodobé mise T-Mobilu v oblasti digitální inkluze. Kromě projektu No Hate probíhá také grantová výzva Česko bez předsudků, zaměřená na podporu organizací řešících předsudečné násilí – včetně nenávisti vůči Romům, LGBT+ lidem a dalším skupinám.
